O právních obyčejích lidu v krajině strakonické.

Poměr rodinný zakládá se manželstvím. Kozhlásí-li se, že hodlá otec synu svému postoupiti hospodářství, vyskytne se hned dosti dohazovačů, kteří o bohatých nevěstách povídají. Někdy rodiče, mající dcery na vdaní, vzkazují sami ženichovi, by přišel za jejich dcerou. Ženich jde se „srn 1 o u v čí m", t. j. s některým ženatým svým příbuzným neb známým (zřídka jen s cizím dohazovačem) za tou, o které slyší, že „je z hodných lidí", a které rodiče její nejvíce „slibujou". Smlouvčí vyptává se místo ženicha na poměry rodičů, kolik dceři své opravdu dají, vypravuje o hospodářství ženichově, o tom, v čem rodičově ženicha tomuto „hospodářství pouštějí", co pro sebe vymiňují atd. Podruhé ženich jde, nebo je-li nevěsta vzdálenější, jede sám k nevěstě, či jak se všeobecně říká „za holkou". Choditi za holkou znamená choditi za nevěstou.

Když ženich již několikráte nevěstu navštívil, pozve rodiče nevěstiny, by se přišli na jeho hospodářství podívat. Líbí-li se ženich, vyhoví se jeho pozvání a některý den po té, obyčejně ve čtvrtek, přijde otec nevěsty s některým blízkým svým příbuzným (švakrem, zetěm, synem) do statku ženichova. Zde se jim ukáže veškeré hospodářství, zejména vodí se po polích, aby seznali jejich velikost, polohu a dobrotu pudy. Lid vida je choditi po polích, říká: „U Jirsů (Velánů a pod. dle jména statku) jsou tátové". Zde se rodiče blíže domluví. Ženich dojde pak ještě k nevěstě „pro poslední slovo", a když obě strany jsou spokojeny, jedou rodiče ženichovi