Píseň III. Cbronostichem jen v nadpisu svém udává nám rok svěho složení (1789), jehož strofa jest co do sestavení dosti umělou, nemajíc rýmu ve verši předposledním tak, jako píseň druhá nemá rýmu v řádce druhé, i nacházíme následovně: 8a, 5b, 8a, 5b, 7c, 7c, 8d, 5c, a to dle noty písně, jež se nejspíše dotýká události českému tehdy sedláku radostné, když po bitvě u Křečhoře (Kolína) r. 1757 pruský král Bedřich II. musel se dáti na útěk. A tak i v době největšího úpadku literatury české aašla památná událost svého skladatele, jehož píseň šla od úst k ústům a stala se vzorem formy zevnější k písni Vavákově, v níž upřímně, ze srdce a s pochoutkou zapěl vida, že se ulevilo lidu poddanému po celých Čechách i na Moravě,