sebou příčním dřívkem7) a s vrcholem sousedního páru krokví dvěma dřívky šikmo a přes tato šikmá dřívka položí se krytba.

Nejvíce dříví a nejvíce práce vyžadoval krov „na stolice"; proto jich bývalo už za starodávna málo. .Základem krovu na stolice jsou dvě stolice — dva trámy na sloupech natáhnuté po celé délce stavení, zrovna jako ve krovu na vosla vosel, jen že jsou níže a každý pod jednou střechou, asi tak v boku jejím, spolu stejně vysoko a rovnoběžně. Stolice jsou též stejně jako vosel vázány. Druhá nutná část krovu na stolice jsou hambalka: těmi sedí jednotlivé páry krokví na stolicích, krokve samy se stolic ani nedotýkají! Dole jsou krokve začapovány, každý pár ve svém trámu jako ve krovu na větrník. Postupuje se při vazbě takto: Postaví se stolice, přes stolice položí se hambalky, o něco delší než jaká je vzdálenost obou stolic od sebe, aby přes stolice přečnívaly konce, jež se do krokví zapouštějí a o něž se pak krokve opírají, takže se stolic opravdu dotknouti nemohou! Krokev každá zapustí se capem do svého trámu a potom se přikloní ke svému hambalku i k hornímu konci protější krokve, začapuje se vše a utáhne hřeby dřevěnými. Naproti dělá se také.tak. Obyčejně bývá na krovu na stolice valba a to poloviční nebo menší. Poslední páry krokví („rožní") se nad hambalky zkrátí a jejich konce spojí se šikmo s vrcholem sousedního páru, jako na valbě na větrníku.

Krov právě popsaný nazýván od podoby hlavních jeho částí se skutečnými stolicemi krov na stolice a to „na stolice stojatý". Kromé tohoto uměli staří tesaři chodští stavěti též krov „na stolice ležatý". Ve krovu takovém byly sloupky podpírající stolice zapuštěny do trámů nikoli svisle, nýbrž šikmo, rovnoběžně s krokvemi, ostatní bylo v podstatě stejno. Ale tento krov nelíbil se starým hospodářům chodským.

Konečně uměli tesaři chodští stavěti „krov v o bál ověj", ale ani toho prý si na statcích chodských na ničem stavěti nedávali. Po-třebovalť nejvíce dříví a bylo v něm nejméně místa. Záležel v tom, že čtvero hlavních dlouhých krokví bylo zdviženo šikmo, každá z jednoho rohu stavení, ty nahoře spojeny a ostatní krokve, menší, zapuštěny do těchto mezi sebou rovnoběžně; párovaly pak se krokve nikoli protější, nýbrž ze dvou sousedních stran v úhlu. Tímto způsobem stavby dostalo se krovu tvaru čtyřbokého jehlanu. Nebylo žádných štítů, střecha tu hned ode zdi nebo ode stěn šikmo skomo-lena a této skomolině říká se celá valba. Trámy příční, ležící na půzednicích, na všech krovech vynikají hlavami na té straně stavení, kde je zásep, na metr i dále přes stěny,8) na straně zadní jen