asi na 2 — 4 dm., jest tedy nad záspí vodvedení širší. Hlavy nad záspí mívají hrany a rohy strouhačem sraženy. Někteří tesaři pokoušeli se tu i o ozdobné zářezy v souměrných čarách. Pode hlavami trámů, které jsou na rozhraní jednotlivých světnic (nebo světnice a domu) ve stavení roubeném vystrčeno ze zdi ještě několik hlav z příčních „stěn", a to tak, že každá spodní je kratší než vrchní, takže s hlavou trámu vypadají jako obrácené schůdky. I to jest jen pro parádu, na straně zadní toho není.

K řeči o krovech vůbec tlačí se zmínka o tom, jak někde na Chodsku podpírávali krov zvláštními sloupy, aby jeho váha neseděla celá na stěnách a tak je snad někdy nepoškodila. Bylo takového opatření přímo potřeba, když se na starém stavení porušil krov tak, že už bylo třeba nového, sence však roubená všecka ze dřeva silného a stejného byla ještě bytelná. Ta potom vztýčeny při rozích stavení čtyři sloupy, přes ty nataženy podél stavení dva trámy, které místo půzednice nesly všecky trámy příční. Pro lepší pevnost spojeny sloupy s přilehlými trámy jedním nebo dvěma rukávy. Někde „pustili" na takových chalupách prkenné pěření po stranách dolů, takže ještě zakrylo oba rukávy a podél spodního souměrně šikmo přiříznuto dodávalo celému průčelí stavení zvláštního rázu. (Srv. např. obr. „Vosmerka z Chodova" v č. 2. II. Č. L.)

Se stavbou krovů souvisí také stavby štítů. Této části stavení nevěnovali na Chodsku velké péče, aspoň ne takové, jako leckde jinde v Čechách. Na největší části starých stavení, na chalupách i na dvorech obstarávalo službu štítů jednoduché prkenné „pěření". Prkna v pěření přibíjena bývala vždy svisle, mezi sebou rovnoběžně. Na „fuky" — štěrbiny mezi dvěma sousedními prkny — přiložena bud1 lať, takové pěření bylo rozmanitější a tudy i poněkud ozdobnější, nebo užší prkno. Někde kladli prkna tak, že následující položeno přes obrubu předcházejícího, takže ani faků žádných nebylo. Na některých starých staveních vyřízli v pěření příčný obdélník, takže tu vznikla zvláštní obyčejně bedněná pavlač. O tom níže. Pěřením obyčejným vchází na punebí jen skrovně světla malými okénky, obyčejně nezasklennými, která mívají podobu srdíčka, kolíčka, šikmo postavené ellipsy a pod. Bývají nejčastěji dvě souměrná tvarem i polohou.

Štít roubený býval na starých staveních jen zřídka a to hojnější postupem do přítomnosti než do minulosti. A najde se jen na staveních s valbou. Vídati pak jen dva různé tvary roubení: buďto jest střed štítu mezi dvěma sloupky vyrouben vodorovně a zbývající trojúhelníkové mezery po stranách pod střechou šikmo, rovnoběžně s přiléhajícím dílem střechy, nebo jest všecko vodorovné. Roubení svislého j~em nikde na Chodsku neviděl, ani o něm neslyšel. V roubeném štítě bývají větší okna na půdu a v novějších chalupách bývá za štítem i nějaká sednička. Jsou-li hambalka, bývá na nich zhusta sýpka, zejména si ji v těch mís ech pořizují chalupníci.