Palaeethnologické aforismy hledící především k obyvatelstvu země české.

Tato vrstva modrookých způsobila, že německý lid v Eakousích Dolních, v části Rakous Horních, ve Štyrsku a Korutanech jakož i v tyrolském údolí bystřiekém (Pusterthal) antropologicky dosti znamenitě se liší od lidu bavorského, s nímž společné řeči užívá a ze kterého částečně pochází.

Vedle modrookých zachovaly se v jižních krajích Kakouska větší i menší ostrovy obyvatelstva staršího, mimo Vídeňský les též mezi Moravou a Dunajem (na Moravském poli), ve východní části Štýrska (německého i slovanského) — Norikovó — v celé téměř Krajině i se štýrským okresem prešeckým (Rann) sivoocí Latovikové, na poloostrově istrijském a v Goricku veliký počet potomků snědých, černovlasých Histrů a Venetů, jak svědčí mapy sivookých, snědé pleti a černovlasých v jižní části Kakouska.

V příčině sivookých rozcházejí se mínění obou nejpřednějších pracovníků v oboru somatologie: Virchowa a K o 11 m a n n a. Kdežto Virchow vidí v sivookých výsledek smíšení modrookých s hnědo-okými — pokládá Kollmann sivooké za zvláštní typ, a to za část komplexe světlé (zweiter blonder Typus.23)

Pokládám názor Kollmannův za správnější. Virchow uvádí pro názor svůj, že sivoocí jsou typem smíšeným (ze snědého a rusého) hlavně to, že sivoocí vyskytují se ve větším počtu vždy vedle hnědo-okých tvoříce jaksi přechod mezi nimi a modrookými. To jest sice velmi často případné, ale ne vždy; vyskytujeť se veliký počet sivookých uprostřed modrookých v krajích, kde daleko široko nestává většího počtu hnědookých, a to mezi Labem a Vislou, jakož i za Vislou (v Průších Východních až 365 promile) — mezi Vislou a Odrou jest sivookých až 36l promile, ba v poříčí Sprevy v blatech dolnolužických (Spree-wald) až 430 promile.