str. 252
slovanští obyvatelé Čech, a to proto, že k složení jeho přispěla vedle základní komplexu snědé a světlé komplexe modrookých ještě u veliké míře i druhá světlá komplexe sivookých, která dle všeho na vytvoření obyvatelstva české země (česky mluvícího) jen dosti skrovnou účast měla.29) Z téže příčiny jsou i Hanáci rusejší než Čechové, jak čeští tak i moravští, ačkoliv čítají méně modrookých,30) ba stejný úkaz pozorujeme též u Slovinců..
S větším počtem sivookých shledáváme se opět v částech staré Gallie ve správním území cášském — 329 promile, maximum 370 promile v okrese Erkelenz, v Trevírsku — 320 promile, ale v okrese Wittlich až 373 promile v Lotarinkách — 339 promile, maximum 360 promile v okresích Bolchen a Chateau Salins, v Birkenfeldsku (oldenburském 338 promile) a v Palatinátě rýnském — 348 promile, maximum 389 promile v okrese Kusel.
Pozoruhodno jest, že sídla sivookých provázejí všude jména řek tvořených se zakončením ava, afa, apa 31) u p. ve Východních Průších: Angerappa, Goldappa a Szeszuppa, i soudíme z toho asi správně, že nejstarší s.dla jich prostírala se při moři Baltickém a k jihu podle Visly a Odry — v pozdější tak zvané ladské zemi 32) — že roz-
29) V Horních Bavoříeh čítá okres Starý Oettíng jen 244 promileo modrookých a přece 487 promile rnsovlasýeh, nejjižnější okres Berchtesgaden 267 promile modrookých a 425 promile rusovlasých; okres Dachau jen 278 promile modrookých, ale přece 512 promile rusovlasých.
30) Morava jest pro anthropologa velmi zajímavým krajem, neboť zde vystupují výrazně: a) komplexe snědá u Slováků, b) komplexe světlá sivookých u Valachů a Lach ti, c) komplexe světlá modrookých u Hora k ů a d) všecky tři v soulade u Hanáků.
31) Velice zajímavá jest přednáška professora Henninga o jménech rek na ava, afa, apa v Jednáních anthropol. sjezdu ve Frankfurtě (Corresp.-Blatt 1882 p. 173), kde týž pojednává o jménech řek kolem Vogelsbekar mezi Eýnem, Mohanem a Vezerou, zejména: Arlapy (Erlaf), Askafy (Aschaf), Sliréfy (Schürf), Olaffy (Ulfe), Hornafy (Horloff), Odufy, Du-dafy, Pernafy, Anatrafy a Anadapy. Jména tohoto tvaru ozývala se někdy i severně od hvozdu durynského jsouce dnes již otřena, na př. Sála, Mulda, Orla, z nichž dle zprávy Ibrahima ibn Jakuba sluly prvnějši ještě v X. věku Salava a Muldava. Upozorňoval jsem na taková jména řek v Čechách jihozápadních, na Moravě atd. již r. 1880 v pojednání svém „Böhmens Einwohner zur Zeit des Tacitus“ (Zeitschrift für Ethnologie 1880 p. 102) a potom r. 1882 v listu archaeologickému sboru musejnímu, který byl ovšem redaktorem „Památek“ odbyt posměchem. Památky XII. 190.
32) Zajímavý jsou nepravidelné tvary: Lach, Leši, v L a d e c h na př. u Nestora.
|
|