str. 255
Za sousedy sivookých dále k severovýchodu sedící dlužno pokládati světlé plémě modrookých, z něhož nejprve jedna část přes Balt, Skandinávií i Jutskem ke břehům atlantického oceánu se dostala,35) kdežto část jiná, později, jednak přes doluí Vislu a podél břehů Baltu k západu se drala (Lutici a Bodrci), jednak sídla sivookých ve středních poříčích Visly, Varty a Odry prorazivši (Srbové a Charváte) obyvatelstvo přiodranské dílem k severozápadu k blatám sprevským, dílem k jihozápadu do chudých blat hornoslezských zatlačila
V poříčí Pernavy seděl za časů Nestorových a sedí podnes onen národ finský, který Nestor nazývá především Cudi. Obyvatelstvo toto jest najisto přistěhovalé, neboť není u něho ani jediného jména řeky se zakončením „joki", s jakými se hned na protějším břehu finlandském (na př. Loimijoki v kraji Björnborku) setkáváme.
Zdá se, že i jméno čud jest jméno přenesené36) a znamená Tjud, Teut, tak jako Lotyši přenesli jméno Got (Guda) na slovanské sousedy své v Bílé Rusi. Z Estonska mohli Teutové a Gotové nejsnáze přes záliv čudský a po ostrovech álandských dostati se do Skandinávie, odkud pak část Gotů přenesla se k ústí Visly, podnikajíc odtud své dobrodružné výpravy na jih.37) Dle Aspelina seděli u Narvy a jezera Ilmenského ještě v prvních stoletích po Kristu germánští Ruotsi, kteří teprve před Huny uchýlili se do Skandinávie, načež sídla jich zaujali Finové.38)
35) Svědčí o tom staroněmecká jména řek na aa, aha. Jména řek na aa neb á, na břehu skandinávském, čuchonskému protilehlém (jména řek čuchonských končí slůvkem joki), počínají naproti přirozenému mostu přes Balt — ostrovům álandským — táhnouce se k jihu (k severu panuje starší tvar na elf, který teprv od Umeá až po Torneá ustupuje tvaru druhému), na poloostrově jutském a na ostrovech příslušných berou na se tvar na a a a v končinách Němci obývaných na au. Eidora má již jméno téhož staršího rázu, jako řeky středoevropské na př. Vezera, Vera, Odra, Jizera. Viz též Poesche: Blondheit und Albinismus v Archiv für Anthropologie roč. 1881, pag. 147.
36) Taková přenesená jména národní jsou na př. Lach, Boeman, Kus, Prus Frank, Bulhar a j.
37) Hrot kopí s nápisem gótským, stříbrem vyloženým byl nalezen blíž Kovla na Volyni, a od nějaké válečné družiny germánské (gótské?) pochází veliká mohyla obsahující spálené zbytky většího počtu bojovníků, kterou prozkoumal Jagmin u Lggoniee v gub. radomské (Kohn-Mehlis: Materialien I, p. 270).
38) Aspelin, La Eosmonorum gens et les Ruotsi (Zpráva v Archiv f. Anthropol. XVI. 650). Dle Klimentova životopisce, sv. Cyrilla, poznal týž v Chersoně ruské (gótské) písmo (nalezl tam evangelia i žalmy ruskými písmeny psané i člověka mluvícího tou řečí).
|
|
