Předchozí 0270 Následující
str. 254

národ ten v neznámých nám dobách se rozhošťoval a na jak skrovnou hrstku nyní sklesl." 34)

Když německá anthropologická společnost ujala se popisování mládeže školní v Německé říši co do znaků somatologických, byla vyslovena zásada, že Němce charakterisují modré oči, rusé vlasy a světlá pleť, že tedy kdekoliv se jednotníci do této kategorie (I.) slušící vyskytují, byť i na území někdy slovanském, nutno pokládati je za ryzíGrermany.

Shotovil jsem též mapu kategorie této pro Čechy, která, kdyby premise tato správnou byla, musila by v nejtemnějších odstínech svých krýti se s územím německého jazyka v cechách, tak jako se to ukázalo při mapě rusovlasých.

To však se nestalo, rozdíly mezi odstíny na území českém a~ na území německém jsou při této mapě daleko méně ostré, než na mapě rusovlasých. ba ukázalo se, že kategorie první, tak zv. typ rusý jest velmi četně zastoupen v samém středu české země a to v krajích, kde po jakékoli německé kolonisaci nikdy ani potuchy nebylo. Školní okres benešovský na př. čítá 227 promile příslušníků typu, rusého, tedy o málo méně než okres chomutovský, tolik jako německá část okresu broumovského a více než okres horšovotýnský (222 promile) a celá řada německých školních okresů pošumavských i s krumlovským (212 promile) a kaplickým (195 promile) okresem.

Proto přikládám tak zvaným čistým typům (příslušníkům kategorie I. a souhrnu příslušníků kategorií IX., X. a XI.) mnohem méně-důležitosti nežli antbropologové němečtí. Yždyť na př. ze sloučení příslušníka kat. II., tedy smíšence dle Virchova, s příslušníkem kat. IV., tedy opět smíšencem, může povstati modrooký rusovlásek, tedy čistý typ germánský. To stává se zejména v Čechách, neboť kdekoli zde položila se vrstva sivookých, rusovlasých Franků na vrstvu modrookých, hnědovlasých Čechů, povstal všudy veliký počet modrookých rusovlásků, tak sice, že maximum příslušníků kat. I. nebo tak zv. čistého typu rusého, jinak germánského (300 až 330 promile) nacházíme nikoli v západních okresech pohraničních, ale v okresech žateckém, kadaňském, žlutickém a teplském (na území Lučanů a Sedličanů) a v okresech děčínském a jablonském.


34) Poznamenávám zde, že hlavní řeka kraji litevskými tekoucí D v i n a slově litevsky „Daugara", tedy asi dvojřeka.

Předchozí   Následující