Souvisí-li rozdílná doba pálení ohňů na jednom místě počátkem jara (1. května), na jiném počátkem léta (v době nejdelšího dne) s rozdíly národopisnými?

Otázka má v té příčině hned v prvním ročníku Českého Lidu uveřejněná, zůstala nepovšimnuta. Co dosud o tom u nás psáno, není správné, neboť nečiní rozdílu mezi oběma druhy ohňů ani Zíbrt, mluvě na př. o pálení ohňů svatojanských v mém rodném kraji, okolí Mladé Boleslavi (dle Krolmusa), ačkoli tam se pálí ohně filipojakubské, a v okolí Kovenska, což jest vzhledem k tomu, že po mnoho let vídal jsem po kopcích v dalekém kruhu kol Jičína hořeti jen ohně filipojakubské, též velmi málo pravdě podobno.50)

(Dokončení.)

Již po dlouhá léta se nalézají v cihelně p. Feixe v Křivenicích (v okrese mělnickém, na levém břehu labském) jámy naplněné popelem, černou hlinou, kostmi a střepy, jakož i hroby kostrové. Kovové předměty prý nebyly doposud objeveny.

V pamětní knize obecné školy tamější poznamenal p. učitel E. Vaeter, že pravěké osídlení této krajiny dosvědčeno jest „z četně nalezených zbytků v pohanských pohřebištích, nacházejících se v bývalé cihelně, ku č. p. 26. patřící, na s. z. konci obce, pak uprostřed vsi na poli proti č. p. 5.*) a na j. v. konci v cihelně Feixově při cestě do Berkovic . . . ."

Správce školy Vaeter Emil sebral v letech 1885—89 více zbytků popelnic, jednu zachovalou malou, opálené kosti a lebku na dně velké rozbité popelnice v hloubce 2 m., zároveň s ostrým kamenným dlátkem, kamenný kroužek, kostěný řezací nástroj, tři kamenná dlátka a jeden mlat s otvorem, což vše darem zaslal museu království českého. Vše to pocházelo z cihelny Peixovy.