hlíny. Jámy tyto kromě velikých kusü kamenů pískovcových a něco málo střepů různých nechovaly nic pozoruhodnějšího.

Mám za to, že tyto jámy, mající v průměru asi 1.5 m., byly společným hrobem mrtvol na popel spálených a jednotlivě ukládaných a opět vrstvou hlíny (žluté) zasypaných.

Svrchu zmíněná jáma džbánovitá byla pak hrobem jednotlivce nebo několika jednotlivců současně spálených, neboť nechovala v sobě žádných vrstev žluté hlíny. Hrdlo její ucpáno bylo asi 5 většími kameny. Hloubka její činila 170 centimetrů a největší šířka — 180. Vrstva ornice nad hrdlem měřila 50 cm.

O podobném tvaru žárových hrobů nikde Dr. Píč ve svém „Archaeol. výzkumu ve středaích Čechách" se nezmiňuje, a právě tento neobyčejný objev pohnul mne k tomu, že jsem požádal pana Holendra, by při svých pracích byl opatrný a o každé náhodě při kopání hlíny se sběhnuvši mne laskavě zpravil.

Brzy po té vypravoval mně otec jeho, taktéž cihlář, se synem svým téhož hlinovníku používající, že před několika lety přišel na kostru lidskou, z níž prý si vybral velmi pěkné její zuby. O poloze kostry jakož i předmětech v okolí kostry nemohl nic určitého říci.

Také p. Holendr ml. přicházel brzy po objevení onoho džbáno-vitého hrobu na lidské kosti, z nichž však, any neopatrně shledávány, nedalo se ničeho souditi' o původu jejich. Patrně pocházely z kostry lidské, kteráž různými příčinami byla ve své celkovité souvislosti porušena.

Tím však jen opatrnost p. Holendra byla zbystřena a té pouze jest děkovati, že se podařilo na jiném místě objeviti kostru celou. Zajímavý nález učiněn 12. listopadu.

V týž den oznámil mně p. Holendr ml., že při odkrývání hlíny, kteráž v oněch místech asi vrstvou 50 cm. mohutnou černou zemí (ornicí) jest přikryta, nalezl na dvou místech veliká množství střepů hliněných různé tlouštky, z nichž některé i ozdobeny byly, dále nalezl kosti zvířecí (žebra, lopatky, celé čelisti, jednotlivé zuby v různé velikosti), kamenné úlomky snad z mlatu pocházející, kostěné nástroje, hliněné provrtané ozdoby kulaté, kusy pískovce, kusy žuly, následkem přestálého žáru již velmi drobivé, a provrtaný veliký kus porfyrové plotny.

Předměty ty nalézaly se v sypké půdě, od černé prsti svou šedivou barvou patrně se lišící — tedy v zemi silně popelem promíchané.

Bylo hned patrno, že místo to bylo původně v hljně žluté vyhrabáno a sloužilo za obydlí lidem šedého dávnověku, kde zajisté na ohni různé druhy masa připravovány. Náhled tento tím více je pravděpodobný, že vedle oněch předmětů nalezena rozdrobená, na červeno spálená hlína jakož i kousky dřevěného uhlí.