* Kamenný Hrádek u Miletína. Na jižním svahu hory Zvíčiny žili Zvičína nedaleko Králové Dvora n. L. vyvírají dva prameny potoka Bystřice, které pod Ouhlejovem, 2 km. severně nad Miletínem se stékajíce, n samého Miletína vlévají se do říčky Bystřice, ústící nad Chlumcem do Cidliny.

Na ostrohu obou potoků mezi Ouhlejovem a Lázněmi svatojanskými (asi 1 km. severovýchodně od Miletína vzdálenými) nalézá se hradiště Kamenného Hrádku, dobře znatelné z daleka příkopy, valy a zvýšeninou hradního obvodu. Stok obou potoků býval před lety jižně od hradiště, nyní za příčinou sesílení mlýnské struhy nalézá se severně od hradiště, kde zvýšenina táhnoucí se od hradiště k severu byla prokopána. Oba prameny Bystřice tvoří rokliny a ostroh jich přirozenou, podlouhlou, ohonu podobnou zvýfeninu, nejširší na jih, nejužší k severu.

Hradiště má podobu nepravidelně vejčitou, na východ (šířku) se sklánějící. Strana východní tvoří skoro čáru přímou, západní táhlý oblouk, jižní a severní oblouky přiostřelé. Příkop kolem dokola je zdělán na pole, hradiště samo ozázeno ovocným stromovím a také časem zděláváno. Se tří stran Kamenného Hrádku jsou louky, k severu pole. Za potokem k jihovýchodu vyčnívá skála, u samého hradiště k jihovýchodu stojí mlýn a ve břehu hradiště mlýnský sklep, z něhož vede chodba do hradiště asi do polou. Na konec chodby dosud se prý nikdo nedostal, ježto světlo sháší. Stůjž zde jednoduchý popis Kamenného Hrádku, jehož rozměry nejsou veliké.

Na délku (od jihu k severu) napočítáno 85 kroků, na šířka 45 kroků. Celý obvod má 215 kroků.

Svahy k příkopu měří 6—8 m. výšky, dno příkopu asi 9 —10 kroků šířky. Pod mlýnem stojí kamenný kříž z r. 1825, severně hradiště u cesty křížek kamenný z r. 1856. Hradiště samo nazýváno od lidu Šuspárek nebo Šluspárek, z německého Schlossberg. Na jih končí hradiště dvěma obloukovitými valy s dvěma příkopy. K jihozápadu dobře znatelná je rybničná hráz, k severovýchodu jsou na louce zvýšeniny, potokem obtékané, podobné rybničné hrázi. Na severovýchodním cípu nalézá se z příkopu na hradiště výjezd. Na východ od hradiště protéká louku potok. Louka u hradiště jmenuje se „u bali-harky", les k východu ležící „čeperka", jedno po!e „na hapatištéti" čili „na hapatyce", jiný les „v kotlinách", jiný (dubina) „u homole". Hradiště samo má svah od západu k východu.

Z dějin města Miletína známo, že Kamenný Hrádek byl v prvé polovině 13. století již zbořen. Byl-li sídlem nějakého loupeživého rytíře, těžko dokázati, ač nalézal se vůbec mimo veřejné cesty v hustých lesích a býval obehnán se tří stran vodou. Ze základních kamenů rozbořeného hrádku byla prý vystavěna klášterní kaple, presbyterium nynějšího miletinského kostela.