str. 308

jest 20 cm. široký. Čepce bílé prolamované bývaly za 10—12 zl. šajnů. Sívala prý jej švadlena třeba týden. Pěkně provedený čepec uzlíčkový (jinak „maršálovy" nebo „marcelínový") býval pracnější a dražší; platily za něj 12—15 zl. šajnů. Bílý čepec prolamované půdy s rozmarinkou stříbrem vyšitou kolem a s větévkami po dílech předních a dénku, šit byl ve Mcelích za 19 zl. Krajky, jež sívala Sou-kalová ve Strakách, bývaly k jednomu čepci (5/4 lokte) za 1 zl. stříbra. Obratná starší švadlena ušila prý, pilně pracujíc, krajku takovou za den.

(Dokončení),

Vánoční hra žáků (studentů) staročeských.

Z rakovnického archivu opsal 1) Fr. Levý.

Coridon. Ó, jak mne žalost veliká trápí a bolest všeliká! Ach, jak mé srdce ztrápené, všecko .mám až zkormoucené! Den mně činí velký zmatek, noc mnohem větší zármutek. O, mé milé potěšení, které bylo a již není. Kdož vás, mé ovce rozmilé, chránit bude od té chvíle?

Tityrus. Coridon, co si stěžuješ,

proč tak těžce hořekuješ ?

Pověz mně, budu-li moci,

chci ti upřímně pomoci. Pindarus. Snad tvá chotě nejmilejší,

manželka nejupřímnější,

která tobě milá byla,

tebe již neopustila,

že tak těžce hořekuješ,

příliš tvé srdce fresuješ?

1) Pozn. redakce. Pan F r. Levý horlivě studoval v archivu rakovnickém, připravuje k tisku dějiny města Rakovníka. Při tomto studia nalezl rukopis hry vánoční, beze vší signatury, uložený ve zvláštních deskách bez nápisu s jinými drobnostmi obsahu nejrozmanitějšího. Jak oznamuje v listě, marně pátral po letopočtu a spisovateli. Přesvědčil se jen, že exemplář, chovaný v archivu rakovnickém, je pouze opis, zhoto-tovený ve století XVII. z předlohy patrně starší, ze století XVI. Domnívá se, že skladatelem této studentské hry byl buď Dav. Krinitus nebo snad Gryll. Jisto je, že tuto hru provozovali starší žáci školy rakovnické vedením svých učitelů již ve stol. XVI. Nasvědčuje tomu konec hry, obvyklý ve všech žákovských hrách divadelních za věku XVI. Skladateli byly vzorem při líčení života pastýřův u Betléma selanky, líčené v klas-sických skladbách. I jména odtud čerpal: Coridon, Tityrus, Pindarus (vedle Bárty, Matěje), ačkoli rozhovor těchto pastýřů je propleten zajímavými názvy a přihrublými úslovími ze staročeského života pastýřského, jejž skladatel vylíčil třeba pod zdánlivým rouchem pastýřských selanek klassických. Z latinských přípisků (Quo finito . . ., Petitio, Gra-tiarum actio) vysvítá, že bylo této skladby prakticky užíváno od studentů staročeských. Skladba tato je rázovitý a vzácný příspěvek k dramatické literatuře staročeské. Děkuji p. Fr. Levému, žo Český Lid seznamuje s touto hrou žákovskou čtenářstvo české vůbec a přátele literatury staročeské zvláště. Zbt.