str. 312
pastýřem jej anděl pravil,
když s námi při stádě mluvil. Pastýřové. Vůl a oslíěek, hovádka,
jsou jeho dvoru čeládka.
Vyjevilo se spasení
a nám hříšným vykoupení. Kašpar. Že se na žádném paláci
královském nenarodilo ?
divějí se ti sedláci,
božsky se spůsobilo.
Nebo to neuznávají,
že máš sebou tvé dvorstvo,
když „sláva" v nebi zpívají
vše andělské komonstvo. Baltazar. Nedivte se, že slavného
paláce nechtěl míti
anebo dvora vzácného,
jako my mužem míti,
kterého země, peklo, nebe
nemůže pochopiti.
Jaký palác, prosím tebe,
mohl by mu volný býti ?
Pindarus. Ej! již nyní radujme se a společně veselme se, že se narodilo v chlévě, beránek, nebeské plémě.
Melichar. Když se ráčil naroditi, svou hvězdu nám ukázal, by jsme jej mohli najíti, tím, že náš jest, dokázal!
Tityrus. Zdaliž jste vy první byli a děťátko pozdravili ? Zdaž nevíte to přísloví, které vám ledakdos poví: „že kdo se dříve uteče, svobodně meze poseče"? Tak my, že jsme byli přední, máme větší právo než vy, neb my jsme tomu děťátku, přerozaailému robátku, o půl noci chválu vzdali, když jste vy nejlépe spali.
Coridon. Vím dobře, panský líhání bejvá po naší snídaní. Ale my obyčej mámo vstávati, když uhlídáme kosy a hůl vycházeti, kuřátka pak zacházeti, když vůz vyjde nad stodolu a obrátí voje dolů. Naše bude to děťátko, přerozmilé nemluvňátko, které při stádě anděl sám o půl noci ukázal nám.
Kašpar. Z nebe poklad jest to dítě,
jež zde na seně leží!
Pokladové, zdaž nevíte,
že králům přináleží? Pindarus. Mohl by se pokladem říci,
však neleží v pokladnici!
\ ůl, osel jej opatruje,
tak že náš jest, dokazuje. Jialtazar. Jest mocným a slavným králem,
chudobu též miluje,
nebe, země, pekla pánem,
mocně všudy panuje. Tityrus. Chudou sobě matku zvolil,
když v chlévě se jest narodil,
tak pán nad volem panuje,
a král nad oslem kraluje. Angelus. Přestaňte již, pastuškové,
víc se hádat, i králové!
Pastýřem jest, také králem,
všechněch věcí mocným pánem.
Ráčil se narodit chudý,
aby dokázal, že tudy
chůdce chce obohatiti,
pyšné se stolic ssaditi.
Před ním bohatý jak chudý
a král pastuškovi rovný!
To zde žádá a míti chce:
Ode všech čistotné srdce.
Tak jej s pastýři uzříte
a s králi věčně uctíte. Pastýři i králové. Protož my zde na zemi
se všemi svatými anděly
chválroež to drahé dítě,
ať nám ráčí zde na úsvitě
mír a pokoj dáti,
potom s Tebou v nebi
věčně přebývati
Petitio.
Vás prosíme, páni milí,
fedrujte nás v tuto chvíli
na korbel piva starého,
neboť se nám zachtělo ho!
Na tento dřevěný talíř,
který nám zmaloval malíř,
vyložte se s grošem českým
anebo s krejcarem polským! Gratiarum actio.
Z prokázání dobrodiní
děkujem vám, páni milí;
vděčně od vás přijímáme,
šenkýřkám to schovat dáme!
Víc darmo mluviti mnoho,
kdo nám co dal, buď bez toho.
Finis coronat opus.
|
|
|
