vyjímá se velmi krásně a odůvodněn jest tím, že za dob dřívějších ukazovali zvyk „tří králů" ponejvíce pastuchové, kteří znali nejvíce písní a koled; bylo snad jaksi jejich povoláním každoročně zvyk opakovati!? — Snad i ta okolnost může nasvědčiti, že pasáci (Valaši) nejvíce k tomu byli povoláni, řídíce se zvláštním právem — „právem valašským", dle něhož měli také rozděleno Východní Slezsko ve tři oblasti pasácké, a požívali při-tom různých výhod, jež využitko-vali ve vlastní prospěch.

Pastuškové ukazují se nám takořka v každém kraji. Na obrázku vidíme „pastušky" z Orlové ve Východním Slezsku: Jsou to junáci oděni pestrým hávem třikrálovským; vysoké jich čapky (kaptury) různí se jak formou tak okrasami. První má tvar kuželovitý nahoře s chocholem, druhá válcovitý, a třetí se podobá mitře biskupské. Vyáoké čapky polepeny jsou pestře malovanými obrázky biblickými, jež se odnášejí vesměs k Narození Páně. Dlouhá košile, jakou mají navlečenu na kabátě, bývá křížem a křížem přepásána různobarvými stuhami, jako červenými, modrými, zelenými a p. Také ramena a rukávy ověšeny jsou mašlemi; na prsou přišita bývá podobná ozdůbka. Kalhoty nosívají obyčejně tmavé. Dlouhé hole mají rozdílný tvar.

U nás provádějí pastuškové zvyk již odpoledne na Boží Narození a končí svátkem Tří králů 6. ledna. Děti chodívají s pastušky zároveň až do chalup a naslouchají prostým zpěvům, jež však mají něco zvláštního do sebe i pro svou jednoduchost. V chalupách zaklepají pastuškové palicemi (kyji) na dvéře u světnice a dříve vejde první prozpěvuje: (Ostatní následují.)