vynášejí se peřiny. Někde uvaří vejce a vymetou ho všemi seknieemi do cesty ; kdo ho zdvihne, k tomu se blechy a jiný hmyz přestěhují.

Housata a kuřata vylíhlá v pašijových dnech ráda scípají. V pašijovém týdnu drží se přísný pust. Vaří se pokrmy z mouky a brambor, někde spokojí se s „bryndou" (kávou), neb odvarem cikorky v mléce. Do kostela se chodí každý den, zvláště „na líbání". Práce hrubé se nekonají, jen co musí být. V pondělí hoši chodí na pomlázku. Pomlázka jest upletena z 8 neb 12 proutků, jejíž konec ozdoben jest barevnou stužkou. Koledníci již brzy z rána obcházejí stavení, kde J3ou děvčata. Při koledě šukají je pomlázkou, vyhánějíce jim blechy. Menší koleduíci zpívají koledy, zač dostávají vejce barevné, neb kraslice ano i peníze. Kraslice dělají někteří obratní lidé, vyškrabujíce je nožem neb hotoví pomocí vosku. Motivy jsou vzaty vesměs z přírody — vidíme tu kvítky, lístečky, jména a j. Koleduje se jen dopoledne.

Odpoledne pak schází se chlapci a koulí neb hrají o vejce. Na mírném svahu louky neb hráze („na válku") srovnají se vejce do řady k prutu, který,, když se zdvihne, koulí se vejce dolů. Cí vejce nejdále dokuli, toho jsou ty ostatní, neb si je krejcarem vykoupí a koulí se dále. Nebo jeden hráč „dává"r totiž drží v ruce vejce tak, aby mezi palcem a ukazováčkem byla malá prostora asi jako čtyrák a jiní krejcarem do něho trefují. Netrefí-li, vyhraje, kdo dává, a vsekne-li krejcar do vejce, vyhraje je, kdo seká. Nebo se též položí vejce na zem do mělkého důlku. Nebo se vejce vzájemně o sebe ťukají: koma vejce křápne, ten prohraje. Rozbitá vejce zovou sa „šotky" nebo „žmotky". Na mladou velikonoc, totiž první neděli po velikonocích, mají práv» ženy „na pomlázku", což se obmezuje nyní jen na domácnost neb příbuzenství, ano i sousedství.

Svěcené jehličí namočí se na květnou neděli do svěcené vody a hodí se do ohně. Dle praskotu rozezná hospodář, jaké bude obilí. Praská-li totiž hodně, bude velké, málo — malé.

Velký pátek. Kdo chce míti pěkné ovoce, ten třásti má se stromy ' vázati jo a při tom říkati: Važte se stromy, vázat-li se nebudete, posekáme vás. Při tom svázati se má každý strom povříslem. V noci na velký pátek hoří prý na cestách a křižovatkách kameny, jež lze za úplného mlčení vyzdvihnouti. Kdo by promluvil, ten byl by prý na kusy roztrhán. Hospodáři modlívají se před východem slunce na mezi, aby bylo pěkné obilí, neb koupají se omývajíce též domácí zvířata, což chrání prý před morem.

Neděle květná. Zde nosí košťata z kočiček ku svěcení hlavně mládež. Košťata jsou velmi kratičká, nastrčená na holi.*) Proutky jsou jívové, jasanové a klokočové, obložené větvičkami dubovými, jalovcovými a jedlovými a svázané bičem nebo povijanem, aby se také posvětily, neboť pasáci rádi mají bič pašijový. Když se přijde z kostela, polyká každý 3 kočičky (jehnědy), aby ho nebolelo v krku. Ve starých zápiskácli z 1. 1830—40 našel jsem zapsáno: „Na květnou neděli, když se koťátka světějí, dej mezi ně dva proutky křemfy, pak je zavrtej do prahu u chlíva a žádný ti neškodí." Kdo si na velký pátek před východem slunce uřízne, nahý jsa, větev s olše (při čemž nesmí I

s nikým mluviti ani se ohlédnouti) a udělá si z ní pažbu k ročnici, zastřelí takovou ručnicí, na co namíří. (Klábovka.) Než vyjde slunce, myjí se lidi sněhem, aby byli bílí. (V. Jeníkov.) Opatři si klokočovou hůlku, která byla na květnou -*> neděli s kočičkami posvěcena, na velký pátek před východem slunce urýpni drn, dej si ho na hlavu a postav se s hůlkou za dvéře do sine nebo do ,ma-stale" ; pak uhlídáš na svém dvoře čarodějnici a máš ji ve své moci. (Větr. Jeníkov.) Taktéž před východem slunce myjí se venku vodou a modlí se, aby