nedostal^ zimnici: Sluníčko z hory vychází, Pán Kristus se na smrt stroií, Pilát se ho ptá, co to za lámání má. Já, pane, žádný lámání nemám, ani žádnou zimnici ani psotnici. Kdo na mou přehořkou smrt pamatovati bude, do smrti zimnici (psinu) mít nebude. Potom následovalo 5 otčenášů a 5 zdrávasů a „Věřím Pána Boha". Taká u nás stoupá se na sekeru s postele. Přod východem sluuce myjí si nohy sněhem a utron si třikrát o prasecí koryto, aby je nepo-štípala jedovatina. (Zbinohy.) Přehodí-li se na velký pátek hořící peníze chlebem, modlitbami nebo růžencem, zůstanou navrchu. V pašijové dny předou hospodyně „niti pašijové". Ty chrání dům i člověka před hromem. Kdo se chce zbaviti blech a jinému je nasaditi, mete časně z rána novým koštětem a smetí donese na dvůr toho, komu je chce nasaditi; jinak odnese je na křižovatku. Na bílou sobotu, když se zvoní Gloria, běží se lidé veu mýti (nebo doma vodou čerstvou), aby se sebe smyli hříchy (V. Jeníkov), nebo aby byli bílí a čerství (Klábovka). V tu dobu má se zvoniti klíči, aby se nikdo nedostal pod zámek, a tlouci na kapsu, aby bylo hodně peněz. Chceš-li býti hodně rychlý a všecku práci „nejspíše" vykonati, jdi na hod Boží velikonoční do kostela, a jak kněz řekne „amen", hleď, abys byl první z kostela a první doma. Na konec zaznamenávám opět ze starých zápisek: „Abys dobře střílel, o velký pátek, než slunce výde, zastřel holuba neb holoubě neb černou slepici a tý krve naceď do hlavně, rypucuj flintu vnitř i zevnitř dobře, pokud ta krev teplá jest; tak znamenitá ten rok štěstí mít budeš a zřídka se chybíš." — »Aby se tobě zajíci v hmístě drželi, když ty chceš, musíš velký pátek, než slunce výde, mít zaječí krev připravenou. Napiš tyto slova na cedulku: ARCS -f- MNWEN ZJ + REHŠ + WB + VBTZI -f- ARM + NC + BCSNW ETC + VT + EES + NBV +. A tu cedulku zakopej, kdež budeš chtít, aby se tobě zajíci drželi, tak se ti držeti budou."

Posvěcené kočičky na květnou neděli nemají se nésti do dómu, ale celý svazek hodí se na strom, kde se nechá do Božího hodu. Strom ten bude hojně ploditi. Mezi kočičky vstrč klokočovou hůl a dej s nimi posvětiti. Vezmeš-Ii ji pak na cestu, nebude k tobě míti zlý duch přístupu. Na květnou neděli sbírají děvčata sníh do láhve, nechají ho roztátí a nakapou pak denně několik kapek do umyvadla do ostatní vody. Mytí takovou vodou činí dívku krásnu. Není-li sněhu, sbírá se rosa. Loňské svěcené kočičky dej na květnou neděli za krov a nebude hořeti. Tutéž ochrannou moc má svěcený klokoč.

Vstávaje na zelený čtvrtek z lože stoupni na železo, a nebudou tě nohy boleti po celý rok. Když se zvoní Gloria, má se třásti stromy, aby byly plodný. Při gloria myjí se lidé mlékem, aby nedostali pihy. Taktéž na bílou sobotu. Na velký pátek večer postaví se k posteli sekera, a když se ráno vstává, přetáhne se její ostří po bosé noze, aby nic jedovatého neštíplo a aby byl pevný jako ta sekera. Předou se nitě před východem slunce, jimi sešijí se šaty, a když se jde v nich do lesa na krádež, jest bezpečno před myslivcem. Motouzem z takových nití ovazují se lýtka, aby v nich „netahaly křeče". Před východem slunce na velký pátek svaří se jasanová kůra a kafr, odvarem vykropí se stavení, aby se nedržely po celý rok blechy. Na velký pátek před slunce východem myjí se lidé pod širým nebem říkajíce: „Ranní, ranní raníčko, na velký pátek dřív než vyjde sluníčko — židé pána Ježíše jali, on se jim třásl, oni se ho ptali, má-li zimnici nebo psotnici. — Nemám a míť nebudu. Kdo na mou smrt pamatovati bude, ten jí také míti nebude." Kdo se před východem slunce v potoce neb rybníku celý umyje, ztratí tu nemoc, kterou dosud měl. Na velký pátek namažme si medem spánky, ruce a podkolení, abychom se po celý rok neschvátili. Na velký pátek jest půst a nejí se leč v poledne vejce na tvrdo vařené. To se rozkrájí a každý domácí dostane dílek. Když bloudí a vzpomene si na velký pátek, dostane se opět na pravou cestu. Déšť na velký pátek věští žíznivý rok.