Když se na bílou sobotu zvoní poledne, smetá se smetí se země a hází se přes hlavu na střechu, aby se v domě nedržely blechy. Než se do-zvoní, musí býti vše hotovo. Po vzkříšeni běží hospodář dívat se do studny na vodu. Je-li klidná, bude 24 dní pěkné počasí. Na Boží hod jde hospodář před východem- slunce na pole a utrhne tam tři hrsti žita. Doma hází je přes dobytek do žlabu. Dobytek pak hodně roste a dobře žere. Týž den polévá ráno hospodář čeleď vodou, aby byla po celý rok čerstva.

Na červené pondělí chodí se světit žito svěcenou vodou a zastrkují se do něho kočičky. Čím delší pruty, tím vyšší budou stébla a klasy. Když přijde prvý hodovník (koledník) do stavení, vezme pasák h o d o-vačku (pomlázku, pamihod) a vyšlehá jí dobytku. Poslouchá potom na povel a nikdy nebzíká. Kolem svěcených kočiček v poli dej barevné slupky ze svěcených vajec, a bude dobrá úroda. Slupky ze svěcených vajec zakopejte na odlehlém místě. Kdo by kterou holou překročil, dostane zimnici.

Na květnou neděli polykají lidé tři „kočičky" ze svěcených „je-hnídů", aby nedostali zimnici. Jehnídy dávají se za obraz svatého, z pravidla v robu světnice, aby ^neuhodilo" do stavení. — Eovněž k úlům dávají se je-hnídy, aby nikdo včelám neublížil. — O pašijových»dnech „rachávají" poledne a klekání hoši školáci. Nejdříve zpívají na návsi u kaple: „O ty nevěrný Jidáši, cos to učinil, že jsi svého mistra židom prozradil; za to budeš v pekle horoucím hořet, s luciperem ďáblem tam budeš bydlet. Kyrie elejson, Kriste elejson!" (třikráte). Po té jdou za ves, kdež u kříže se pomodlí a pak opět přes celou vesnici zpět. — Při pálení Jidáše na bílou sobotu schovávají si lidé uhlíky, kteréž zastrkují za krov, aby nehořelo. V noci z bílé soboty na Boží hod posypávají dospělí ^chlapci" po vesnici pěšinky ke svým milým, a to řezankou, plevami, pískem a pod. tak, aby jednu od druhé bylo možno rozeznati. Děvčata ráno pěšinky zametají, aby nebylo znát, kam která vede. Na Boží hod předstihují se chasníci s koňmi do rybníka brodit, poněvadž jest nová voda, aby měli koně bujné. Podobně také „dává se rosa" s novou vodou, postřikuje totiž jeden druhého vodou.

Večer před sv. Filipem a Jakubem, t. j. před prvním květnem, kladou se křížem proutky s kočičkami, svěcené o květné neděli, do každého rohu pole, osetého zvláště pšenicí, aby jí zlé mocnosti a krupobití neuškodilo. Na zelený čtvrtek má se jíst ovoce nebo něco od zeleniny, abys byl zdráv. Kdo jí o zelený čtvrtek Jidáše, pečivo to před upečením nožem roz-píchané a potom medem nebo syrobem pomazané, nebude trpět otrávením. — Jinde: Nebude od hada poštfpán. — Pašijový týden. Květná neděle — modrá pouděle. Šedivý outerý — škaredá středa. Želený čtvrtek — velký pátek. Bílá sobota — Božihodová neděle. Červené svátky s pomlázkou. Na velký pátek časně před slunce východem vstávají lidé s lože a celí se umyjou, aby byli hezcí a nedostali žádnou neřest ani vyraženinu. Vynese a vyvěsí se všecko prádlo, oděv a peřiny, aby se moli nedrželi. Vezmou se všecky klíče od domu a cinká a řechtá se jimi po dvoře i za stavením, aby tam, kam ton hlas jest slyšet, myši se nedržely. Mají se všecky světnice a příbytky lidské zotvírat a provětrat, zatníst a vyčistit, aby se blechy nedržely ani žádný hmyz. Vyčistí a vymetou se i pavučiny z chléva, stájí, ovčína a chlévku, aby se tam mouchy nedržely a dobytek se dařil. Chce-li hospodyně, aby jí slepice hojné vajec nanesly, musí jim v tutéž dobu kurník vyčistit. Též se čistí holubníky, aby se v nich holubi drželi a hmyz nedržel. Vymetají se také komíny. Skrze takový komín nevylitne rozpálené máslo ani jiný oheň nevyrazí. Jdi časné ráno na křížovou cestu, kudy žádného umrlého nenesou, tam se zatoč na levém kramfleku a tu vytočenou hlínu vezmi a dej koním do lízání. Tak se jich hří-běcí nechytí. Je-li na velký pátek veliký vítr, bude v tom roce mnoho ohňů