a škody. Na velký pátek nemá se z hospodářství nebo staveni nic vynášet ani darovat, sice by se nedařilo hospodářství. Ve kterém hospodářstvi nedrží na velký pátek půst a jedí maso něho sádlo vepřové, tam jim v tom roce prasata chcípnou. V křesťanských rodinách modlejí se večer na velký pátek růženec. (Někde každý večer přes celý půst.) Kdo při tom modlení nejdříve usne, ten nejdříve ze všech tam přítomných zemře.

Kdo o bílou s ob o t u časně ráno před slunce východem se vykoupá, bude celý rok čistý. Kdo se čerstvé vody napije, dokud jí ptáci ne-přelétli, a ústa si propláchne, nebudou ho zuby bolet. Když se o bílou sobotu při Gloria všemi zvony zvoní, spěchají lidé na zahradu a třesou stromy, aby hojně ovoce přinesly. Někde taktéž třesou o Boží hod. Ve kterém domě mají uhlí z Jidáše páleného o bílou sobotu, tam nevznikne oheň. O vzkříšení čili ráno na Boží hod velikonoční slunce při východu třikrát poskočí radostí na památku slavného vzkříšení. O Boží hod velikonoční dávají lidé do kostela světit mazance, víno, malovaná vajíčka, pečené beránky a holoubátka. Z toho dá hospodyně drůbeži i dobytku trochu vína a kousek mazance, aby se doma drželi a hodně mnoho užitku, mléka, másla a vajec dávaly. Holoubátka posvěcená sní otec a matka bez nože, jen maso oberou. Když obrali sanici, pozorně, aby ji nerozlámali, vezme muž a žena každý za jednu polovici a táhnou k sobě, až se kost přelomí. Kterému z nich zůstane v ruce menší částka kosti té, ten dříve umře. Kdo se o bílou neděli, první to neděli po velikonocích, ustrojí do bílých šatů, tomu budou slušet celý rok.

Hospodyně chodí na velký pátek před slunce východem se modlit na hnojiště, aby čarodějnice neučarovaly dobytku. Vycházejí též na cizí louku nebo pole a křičí: „Kda, kda, kda, kdááák, mně vajíčso, tobě kdák."

Na Hod Boží velikonoční slunce vždy po třikrát vyjde a zase zapadne ; značí to, že Kristus třikráte klesl pod křížem. Kdo nejde v ten den na hrubou a vidí první jíti někoho z kostela, má sypati popel ke stromům, aby nesly hojně ovoce; při tom však nesmí nic mluvit ani něčeho si všímat.

Před velkým pátkem nadělej si hlohových roubíků. Na velký pátek před slunce východem něco zab a ty roubíky v krvi omoč. Obilí, které jimi ve žních svážeš, myši žrát nebudou. Na velký pátek kropí okolo stavení vodou, v níž byl vařen jasan; stavení se tím uchrání od škodlivé „havěti". — Kdo chceš, aby se ti nohy „nezbíraly", pomáchej si ja na velký pátek v „loužné" vodě.

Velký pátek. Nu velký pátek před- východem slunce svaří hospodyně kousek jasanu, dubu, klokočky, svěcených kočiček, k čemuž přidá trochu svěcené vody, načež tímto odvarem vykropí světnice, komory, stáje, sklep atd , aby se tam nedržela jedovatina. Zároveň uvaří v odvaru 'tom dvě vejce na tvrdo, které dá hospodáři snísti, aby se držel doma a byl věrný své ženě. Na velký pátek před východem slunce dává se do hrachu řasa (jehnědy), aby se urodilo tolik lusků, kolik jest řasy, a doprostřed hrachoviště kolíček se zabodne, v němž v štěrbině zastrčeno jest kousek skla. by do pole toho „Boží posel" neuhodil a tak hrách a jeho květ nespřáhl. Na velký pátek před východem slunce vyhánějí hospodáři myši ze stavení takto: Večer na zelený čtvrtek připraví si u postele obuv (trepky, dřevěnky), rukavice a sekeru. Jalt-milo se ráno probudí, obuje se, vezme rukavice na ruce a sekeru a nahý obejde všechny dvéře u stavení, na kteréž vždy třikráte sekerou zaklepe. Jen jedny dvéře vynechá, aby prý jimi mohly myši utéci. Potom se' vrátí, sekeru, rukavice a obuv dá na místo, kde před tím byly, a ulehne. Když obchází stavení, nesmí nikdo naň promluviti, aby se neminul s výsledkem. Na velký pátek