svobodná, hmyz prý se ve stavení nedrží; nyní je však řada na ní dále u sousedů se tázati; v kterém stavení není svobodného děvčete a .ozvo se vdaná, tam hmyz zůstane. Na bílou sobotu při pálení Jidáše snaží se každý venkovan co nejvíce uhořelých dřev uchvátiti, což. obyčejně notnou rvačkou ukončí; z uhořelých dřev nařezají třísek, urobí malé křížky a dávají zároveň s větvičkou kočiček do obilí, aby nepotlouklo. Na Boží hod velikonoční zakopávají rolníci do žita vejce, aby byly velké a plné klasy. Ráno na Boží hod velikonoční polknou venkované na lačný žaludek tři kočičky na květnou . neděli svěcené, aby zimnici nedostali. Tentýž den dávají také rolníci několik proutků kočiček do chlévů, aby se tam nic jedovatého nedrželo.

Odpoledne v pondělí velikonoční všechny drobty ze svěceného mazance i skořápky ze svěcených vajec s jedním svěceným vajíčkem donese hospodář, nyní už jen ti starší, do pšenice a zahrabe je v některém rohu, aby nebyla snětivá. Buď před obědem nebo po obědě dostává každý domácí pomlázky několik vajec; čeleď obdrží též mazanec a asi půl kopy vajec. Při obědě musí každý snísti částku svěceného vajíčka i se skořápkou, aby se ne-zneuctila, kdyby se snad na ni šláplo.

O velikonočním pondělí navzájem se sekali „pomlázkami" z proutků upletenými, aby nebyli líní. A tu byli obyčejně ti líní biti nejvíce, a že aspoň po tu dobu stali se čilejšími, je jisto. Na bílou sobotu upečené mazance koulí-vali dnes po pšenici, aby se uvedla."

Pondělí velikonoční, jemuž říká se též „pondělí červené" — od vajec, jež bývají malována na červeno — známo jest „pomlázkou", na kterou hospodyně pozvává netoliko dítky sousedů, ale i dospělé. Pomlázka záleží v tom, že dítky dostanou několik barvených vajee, hospodyně dostane kousek bochníčku „na košt". „Pomlázkou" nazývá se též několik proutků, obyčejně lískových nebo vrbových, spletených pěkně dohromady. Na konci bývá z barevných vln „střapec". Pomlázkou touto šlehají se hlavně dívky. Dívky dávají svým milencům barvená vejce, na kterých jest namalováno srdce a napsán nějaký veršík, na př. „Péro psalo, srdce hrálo, když na lásku vzpomínalo,? nebo „Komu tu pomlázku dám, ten srdce mého bude pán."

Nápisy velikonočních vajíček. To vajíčko malovaný, je vod srdce darovaný. — Tu máš pomlázky vodě mně z lásky. — Komu vajíčko

darujn, toho upřímně miluju. — Komu to vajíčko dám, toho jistě ráda mám. __¦

To vajíčko červený je od děvy upřímný. — Kdo dostane tu pomlázku, k tomu

mám největší lásku. — IJomlázku ti podávám, tvou lásku si vyžádám. __ J4

tobě dám vajíčko, ty mi dej své srdéčko. — Červený líčko má to vajíčko, na něm je bílí písmo rozmilí.