Waněk v Kadimi, farář Ignác Wurm v Olomouci, prof. Tomáš Záklasnlk v Jičíně, univ. docent Dr. Čeněk Zíbrt v Praze.

* Archaeologický sbor Musea království Českého (dle úřední

zprávy). Ve schůzi dne 27. října 1894 jednatel referoval o vyložených starožitnostech prehistorických: skvostných nádobách z počátku římského císařství, darovaných ředitelstvím cukrovaru v Plaňanech, dále o skvostných předmětech latěneských, nalezených přístavbě sokolovny v Plaňanech a darovaných tamním Sokolem, a rovněž skvostných náramcích darovaných místní školní radou a p. B. Klapkou, statkářem v Stradonicích, konečně o předmětech získaných p. ředitelem J. Felcmanem při výzku mu údolí sv.-jiřského ze Stelčevsi, Žižic a Nouměřic. Dále referoval o nádobce s domnělým písmem, kterou zaslal p. "Waněk, řídící učitel, z Bezna, o kteréž rozpředl se rozhovor. Ve schůzi dne 11. prosince přednášel p. Dr. Matějka „O opravách kostela sv. Tomáše a uměleckých pracích s tím spojených, především o původu a osudu stříbrných soch oltářních." Za členy dopisující byli zvoleni pánové: baron de Baye v Paříži, kustos J. Szombathy ve Vídni a tajný zdravotní rada Dr. Grempler ve Vratislavi. Vyloženy byly předměty vykopané Drem. Píčem u Kbela a u Železného blíž Lužan, kamenné a pazourkové nástroje darované prof. J. Koulou, žluté koráte s modrými očky od Lochovic, jež daroval p. Hudec v Jičíně, spona nálezu duchcovského, věnovaná knížetem A. Windiscn-grätzem, jantarové korále, nalezené u Štítar a předměty z jam kulturních u Vidhostic, jež věnoval pan inženýr Ed. Fiala.

* K názvům „Čertovy skály" (srv. Český Lid t. r. str. 272). Pan prof. Tomáš Šílený v Brně píše nám: „V mém rodišti v Kolen cích (okres Lomnice u Třeboně) jsou podobné dva kameny. Jeden jest na cestě do Třeboně v lese, kde říkají u „čertové šlápoty". V kameni jest vytesána šlépěj býčí a kozlí. Asi před 15 lety slyšel jsem výklad, že prý v tom místě čert odpočíval, když tudy letěl z Říma. Doslovného znění již neznám, myslím však, že tento výklad jest již pozdější. Lid sám, pokud vím, nemá o tom svého podání. — Druhá „Čertova šlápota" jest na cestě z Kolenec do Novo-sedel na právo v lese. Tam jsou v kameni vysekané šlépěje podoby kozího kopyta."

Vědecké sjezdy na národopisné výstavě v Praze. V dnech 26. až 30 května 1882 byl v Praze pořádán II. sjezd českých a polských lékařův a přírodozpyteův a potkal se s úspěchem skvělým. Při sjezde tom hýla zřízena také sekce authropologicko-archaeologická, která několik četně navštívených schůzí konala a jistě všem členům v doteé paměti zůstala. Přednášeliť tehdy kromě českých archaeologů také polští učenci Dr. I. Kopernicki a prof. B. Ossowski. Čistě anthropologiclá přednáška přednesena nebyla. — Zároveň bylo tehdy usneseno, za 10 let pořádati sjpzd podobný. V r. 1892 však k tomu nedošlo, poněvadž pořádání sbírek zemského musea, jebož otevření by se bylo hodilo tím způsobem oslaviti, nepokročilo tak dalece, a i jiné věci, hlavně nechuť, byly pořádání sjezdu na překážku.