str. 384
Nyní však zdála se k tomu doba vhodnější a přiležitější; prof. Studnička, jako vykonavatel „poslední vůle" sjezdu r. 1882 pořádaného, svolal schůzi zástupců všech odborů lékařských a přírodovědeckých, aby záležitost ta (pořádáfli sjezdu) jak náleží byla vzata v úvahu. Prof. Studnička nejprve vyložil příčiny, proč sjezd v r. 1892 nemohl býti pořádán, vyložil nynější situaci a předložil shromážděným spořitelnou knížku s 800 zl., na kterouž sumu vzrostl přéb}tek finanční sjezdu posledního (500 zl.) a kromě toho kapitál určený pro postavění pomníku J. S. Preslovi.
Shromáždění zástupci vyslovili se pak většinou hlasů pro pořádání sjezdu, zvolili užší (administrativní) a širší výbor, kterémuž ponechali právo záležitost sjezdovou ještě dále uvážiti a další návrhy opět plenu předložiti.
Litovati jest, že značný počet zvaných zástupců se nedostavil do schůze ani písemně své mínění nevysloviv, čímž povstal a bj 1 také mezi jednáním vysloven náhled, že tito zástupcové různých odborů patrně iiejsou pro pořádání sjezdu.
Zjev tento, třebas byl výklad jeho jistě nesprávný, působil'však tak rušivě, že druhá schůze širšího výboru usnesla se následkem toho — sjezd vůbec nepořádat i.
Tím ovšem, jak pevně doufáme, myšlénka sjezdu není ještě na dobro pohřbena. Nesejdou-li se p. přírodozpytci, mohou se sejíti pracovníci na poli archaeologie, anthropologie a ethnografle, a snad i Část sumy, odkázané z r. 1882 příštímu sjezdu „anthropologů", bude se moci k tomu věnovati. Jak slyšíme, chopila se v té věci iniciativy národopisná společnost, jíž přejeme zdaru lepšího než komitétu právě uvedenému. M.
Jubileum anthropologické společnosti ve Vídni. Dne 12. února t. r. bylo tomu právě 25 let, co zvěčnělý professor Rokitanský známou řečí zahajoval v universitě vídeňské konstitující schůzi anthropologické společnosti ve Vídni. Týž den letošního roku oslavila . proto společnost jubileum' svého 251etého trvání, tím spíše, že se může vykázati na uplynulé čtvrtstoletí činností velice bohatou a vědeckou. Oslava záležela ve slavnostní schůzi, na níž nejdříve předseda baron vonAndrian-Werburg rozvinul ve stručných však názorných rysech obraz celé uplynulé činnosti2) a pak professor Otto B e n'n d o r f měl speciální přednášku. Večer následoval slavnostní banket. Účastenství bylo velmi značné ze strany interessentů i vlády. Blahopřejných adress a listů došlo velké množství; i z Čech byly hojně zaslány od ústavů, společností i jednotlivých badatelů. — Dodatkem připomínáme, že také nedávno, a to 17. listopadu 1894, slavila své 251eté trvání anthropologická společnost berlínská a 16. března 1895 aithropologická společnost v Mnich o v ě.
Drobnosti.
Stálé komisi archaeologicképři České akademii povolena byla na rok 1895 zemská podpora 3000 zl. s podmínkou, aby nálezy zkoumáním získané dodávaný byly archaeologickému odboru musea království českého. — VCařihradě byl právě otevřen ruský archaeo-logický institut. Služebný pprsonál tam odplul z Oděssy, maje v čele bývalého universitního professora Uspenského.
Oprava.
Na str. 278 t. ročníku a dále má státi všude Bělorusové polešti místo polští, na str. 279 řádek 22. místo: pleti bílé 835 má býtt 835%0, tamtéž v pozn. ,1. místo Bennsohn raá býti Brennsohu, v ř. 3. místo pak — pag. a v ř. 5. stejně jako Dr. T. místo stejně Dr. T.
4) Řeč ta vydána byla právě samostatně s připojeným úplným seznamem členů anthropologickd společnosti a článků v „Mitheilungen" dosud vydaných.
|
