a na něm v prostředku nad partou připevněn je „věnec" či kytka, z rozličných perel a „li-gotačiek" zhotovená.

Podobně nosí i v Sebe-chlebech blízkých malá i dospělá děvčata do kostela párty zhotovené ze dvou i tří drátů (bez lepenky), ovinutých samými perlami a rozmanitými růžičkami z perel, skla, zrcadélek, ano i z umělých květů. Vzadu bývá však stužka tuším jen jedna.

Dle zpráv dp. faráře přen-čovského p. A. Kmet ě, horlivého a známého přítele lidu slovenského, bývaly v tekovskó stolici kdysi párty ze spěžového plíšku zhotovené a perličkami zdobené. V Senohradě nosívaly se v letech 1865—1868 rovněž párty v neděli i ve svátek. Tu však nosívaly se k nim ,pa-vlasy" (falešné vlasy, které mrtvým odstříhávány byly), a to bílené (vyvěšením vlivu po-větrnosti na střechu). Tyto pa-vlasy byly vždy rozpuštěné po hřbetě a plecích.

Těchto několik poznámek o nošení párty na Uh. Slovensku, jež ovšem látku v tomto kraji českoslovanském z daleka a hlavně co do osobitých názvu a podrobností nevystihují, zajisté dostačí, aby těm, kdož podrobněji by se chtěli zabývati tímto vzácně kulturním přežitkem ze středověku, ukázána byla cesta. Statí naší, jejíž vlastním účelem bylo konstatovati, co ze středověké úpravy dívěí hlavy do té chvíle se zachovalo na Moravě, mají poznámky ty býti podkladem srovnávacím.

Děvče ze Zemanského Podhradí.

(Kresba prof. J. Kouly.)