@@459

mohu z vlastního šetření a kopání zjistiti, že na obou místech, v Milovicích i Petrovičkách téměř na povrchu nalézají se hojné kostry často napříč pod sebe položené. Dle výpovědi p. Šubra shledány kostry na místě tu hlavou dolů, tu nahoru, tu napříč ležící a na kostech navlečeny byly bronzové kruhy.

Jest jen několik listů Vocelových k Eugenovi hr. Černínovi, které zachovaly se ve sbírce autografů archivu jindřichohradeckého, a jež nikterak nejsou bez zajímavosti pro dějiny české a r-chaeologie. Eugen hr. Černín, velký mecenáš věd a umění, byl Vocelovi velice nakloněn a všemožně jej podporoval nejen přízní svou nýbrž i hmotnou podporou, tak že bez pomoci nadšeného milovníka české minulosti Eugena hr. Černína dle vlastních slov Vocelových spis jeho nejdůležitější, výsledek práce a píle celého téměř života jeho, „Pravěk země české", nikdy by vydán býti nemohl. Eugen hr. Černín konal sám studia hluboká v domácích dějinách a láska jeho ke starožitným památkám naší vlasti postavila si pomník zřízením archaeologické sbírky na zámku Petršpurku. Dle svědectví samého Vocela naléhal Eugen hr. čeruín na Vocela, když byl u něho hojné látky k sestavení archaeologického díla pohotově spatřil, a přiměl jej k vydání „Pravěku", poskytnuv mu s některými ještě vlasteneckými šlechtici hmotné pomoci k opatření obrazů dílu takovému potřebných. Vroucí přítel vlasti a vědy Engen hr. Černín očekával s dychtivostí ukončení „Pravěku", jehož věnování byl přijal; ale právě toho dne, kdy dílo v tisku bylo skončeno, skončil šlechetný syn národa českého pouť života svého, pročež již jen památce jeho a v upomínku na velké služby, jaké vykonal pro archaeologii českou, Vocel spis svůj s bolestným citem věnoval, přesvědčení chovaje, že věrná láska k národu a vznešené vlastnosti zvěčnělého předka navždy budou vzorným příkladem potomkům starobylého rodu slavných Černíaů.

. Vaše Osvícenosti!

Při každé příležitosti, když se o podporu dobra, pravdy a užitečná v naší vlasti české jednalo, projevovala V. O. ode dávna lásku