str. 482
„Ej stała ja pod obláčkem, sta!a ja, pitni se mně biły šuhaj, ěyja ja. — Ně tvoja ja, biły šuhaj, ně tvoja, bo ci gamby na boćkane nie stoja".
|
6. Preraileny ružy květ (I. 144); 7. Rajta, chłapcy, rajta (I. 370). IV. Opsáua tato píseň (není u Kollára, srv. variant I. 37):
V lese, v lese, v čemnym lese stoji mi tam hižka nova, hižka nova, javorová, : něušita, něobita, lem z javorom občahnuta. Žyje u něj Jančik zbójnik, Janéik zbójnik, velki zradnik. V. nóey pójdze, v nóey pryjdze, vše (vždy) kjervavy měč prynese. Jeho žena něbožatko jak .už tělo zanujacy (?) kjervavy měč .... i kjervave chustki pracy jak synećka kołysała, tak ona mu zaspievaia: „Ćućaj, belaj, ty synu moj, něbudz taki, jak ocec tvoj. Kěbym znała, taki budześ, dörazbym ce roztarhała, strąkom, vranora rozmetała." A jej miły prez prah stupał, to on to všecko vysluchal. „Spivaj, ženo, jak śi ápivala, kied ty syna kołysała." —
|
„Vera ja mu něšpivala, alem jeho pěstunku łała, že ci syna vyvracyla." — „Jaz ty, ženo, do połaty, oblikaj ty na smeré šaty, něco krajši, něco drahši, lem co na snieró valušnějše." Ułapił on ju za ručku vyvedol on ju na lučku, na lučku na zelenu pod čerešňu pod červenu. „Klikaj, ženo, na kolena, teraz zlecy hlava tvoja." Jak na kolena klękała, ta załośno zapłakała: „Słuzy mojo nejvernějše, podajce mi syna meho, něch pobočkám ličko jeho. Po jedněm ho pobockała, a druhé mu ukuseła. „Na ty synu na pamjatku, kjedy scynal ocec matku, zebys sobě pamjetało, kjedyś matku pochovalo." —
|
Liptovské.
Na Budinskom zamku dva hołnby sedja,
ludja im zavidja, žo sa rádi vidja.
Ludja, dobry ludja, nězavitte toho,
šak je to pekna veo, kdo miłuje koho.
|
Čo mi bolo miluo (I. 109); Tak zme za, šuhajku (I. 109); Lučení, lučení (u Kollára I. 120) s tímto variantem:
Lučení, lučení, jaka to tažka vec,
ked sa rozlučuju s panenkou mládenec.
Ked zme sa lučili, slzi nam padaly,
až sa ta zem trasła, kde zme my dva stali.
Ked zme sa lučili na Pešťanskim moste,
šak si mi povedal, že ty pryjdeš ešte.
|
Šťávnická. Na čo ty je na čo (I. 193). Spišská: Variant k písním u Kollára (I. 68):
Bože, Bože, skaral ši me, młados moja marně hyne, mlados moja i podoba hyne marně jak ta voda. Hyne, hyne i pomine, jak ten. lístek na dubině.
Lístek spadne, obnovi sje, mładosc moja něvraci sje. Mladosc moja i podoba hyne marne jak ta voda; lístek spádně, druhi budze, moja mładosc vac něbudze.
|
|
