tohoto království obrácení na katolictví protireformatorům největší starosti činilo a největší svízele způsobovalo, aniž by se jim bylo podařilo v krajích těch kacířství z kořene vyvrátiti. '

Nezdar protireformace ve východních cechách nejzřejměji se objevil po vydání tolerančního patentu (r. 1781 13. října), jímž císař Josef II. uznal vyznání augšpurské, helvetské a řecké sjednocené. Podle úředních zpráv z r. 1783 přihlásilo se nejvíce nekatolíků v království Českém v těchto východních krajích, a to v kraji chrudimském 879 rodin k vyznání augšpurskému, 15 924 rodin k vyznání helvet-skému. Poměrně nejvíce nekatolíků objevilo se na panství rychm-burském (v Krovné 320, ve Svratouchu 99, na Ranné 111, v Pro-seči 200 atd), poličském (v Borové 132, Telecím 249 atd.), na Lito-myšlsku (v Sloupnici 189 atd). Tolerančním patentem bylo dovoleno evangelíkům, kde se 100 rodin té víry nalézalo, „i kdyby někteří z nich i na několik hodin cesty vzdáleni byli, vlastní dům k modlení postaviti a školu svou zříditi."

Evangelické kostely nesměly — „kde by to jinače již nebylo" — žádných zvonů, věží a žádného veřejného vstoupení z ulice, jež by se kostelu vyrovnati mohlo, míti. Nekatolickým obyvatelům bylo také dovoleno „své vlastní školmistry, již od obcí se vychovávati měli, ustanoviti, na kteréž ale školdirekcí země, co se způsobu učení a pořádku dotýká, dohlídnutí měla." Nekatoličtí obyvatelé, pakliže své kněze vychovávali, měli právo je také voliti, „chtíc ale to vrchnosti místo na sebe uvrhnouti, mělo této právo prezentační patřiti." Nekatolíkům bylo dovoleno domy a statky kupovati, práva měšťanského, mistrovského jakož i akademických důstojností nabývati a také ve službách civilních mohli „budoucně prostředkem dispensací" zřizováni býti.

Ve východních cechách, zvláště na rychmburském panství, byla záhy nová církevní správa evangelická organisována. Generál Filip hrabě Kinský, jako pán na Rychmburce, žádal r. 1783 superintendenta zátisského kraje v Uhrách, Sam. Szalaye, za vyslání evangelického kněze na panství rychmburské. V měsíci září r. 1783 přibyl vyslaný kněz Frant. Kováč na Rychmburk, kde u přítomaosti hraběte Kinského na zkoušku kázal. Byl pak zřízen evangelickým knězem v Krovné, kde byl r. 1784 postaven také evangelický kostel. Rok před tím byl již zbudován evangelický kostel ve Svratouše, r. 1784 postaveny byly evangelické kostely v Proseči, v Borové a v Telecí. Na Ranné byl zřízen evangelický kněz r. 1783.

Již v prvých letech osmdesátých minulého století byly také evangelické školy zakládány a také o soukromé vyučování evangelické mládeže bylo horlivě pečováno.