str. 503
kterém jídle řečník nevěděl co zpívat, tak se mu hosté vysmívají, ž nic neumí.
Když se pivo nese.
Když sem bej val sládkem,
točíval sem šátkem,
neničko sem provazníkem,
točím kolovrátkem. Pivíčko, pivo, pivo červený,] bez tebe, pivíčko, veseloučko nejni.] Chmelíěku, ehmeli, chmelí zelený,] bez tebe, chmelíčku, pivíčko není.] Kdyby si, chmel, po hradbách nelez,] tak bys nenadělal z panenek nevěst.]
|
K hovězímu masu.
Já řezník, ty řezník,
oba jsme řezníci, půjdeme na jarmark pro jalovici,
ty budeš kupovat,
já budu smlouvat, potom si budeme holky namlouvat.
Co pak je to za řezníka s tou bílou zástěrkou, on si pořád poskakuje za tou naší Naninkou,
už ji drží, už ji objímá, • •
jen si dejte na něj pozor, ať vám ji nelibá.
|
K vomáčce.
Náš táta si mámu chválí, žo mu málo dříví spálí, náš táta si mámu chválí, že mu pálí jenom plot. Při dosti mälom vohníčku, vaří mu dobrou vomáčku, při dost malom vohníčku vaří dobrou vomáčku.
|
Když je vomáčka z křenu.
Má žena se na mě kření, že ji tuze huba brní, že si v křenu omočila, že ji huba rozbolela.
|
Při skopovém mase nebo zelí, nebo řípě, nebo kedlubnu.
Zanechte, děvčátka, tance zavřete panského kance,
škodu dělá,
řípu dobejvá, aeh řípu dobejvá. Moje žena Kateřina navařila kapusty, abych já byl tak tlustý, jako ona navařila kapusty.
|
|
|
