úrad hodnosť, a nie úřad chlebový, z ktorého má slušné vyžiť úradník aj s rodinou. Ostrolucký bol r. 1847 zvolený za podžupana, a jako som z hodnověrného prameňa počul, stála ho tá dlhá kortešačka 80.000 zl. Věru škoda bolo tak velikú summu peňazí prehnať cez hrdla kortešov a voličovi

V pondělí svatodušní slaví chasa „máje". Postaví u hospody silný, vysoký smrk aneb „vidlo", na němž se smrček ozdobený fábory zavěsí a kolem něho v kruhu zatyčí břízky, co by pohodlného místa bylo pro tanec. K ránu postaví každý hoch své dívce u dvířek neb před okno břízku s fáborem; před školu, kostel neb kříž postaví se dvě. Nechce-li děvče s hochem nic mít, uklidí břízku. Odpůldne sbírá •chasa s hudbou děvčata po vsi. Hoši sejdou se v hospodě, odkud po dvou za hudbou jde se po vsi. V první řadě nese jeden mládenec „kytku" a druhý na talíři „rozmarinový věneček". Hudba hraje v každém stavení „písničku" a hoši potom skácejí břízku na znamení, že děvče s nimi jde. Když se přejde ves, jde se k hospodě, kde kolem smrku tančí se „pod májema". Zde děvčata sama provádějí hochy. Vyskytne-li se v zástupu přespolní chasník, ihned ho provedou, zač musí platit. Děvče přivede ho k hudbě, kde všem „zaudá" a zaplatí. Kdo odváží se na smrk vylézti a fábor strhnouti, má právo jím se ozdobiti. K večeru za zvuku vřeskných fanfar skácí se smrk a v průvodu hudby donese se k starostovi, jenž za tu poctu náležitým příspěvkem ne-skrblí. Večer celá ves tančí v hospodě až do rána.

Někde také dávají na kříž neb na hospodu věnec. V Semíně se spojí oboje; odpůldne jde mládenec po vsi s hudbou a zajde do chalupy, kde jsou děvčata a hoši shromážděni; odtud jde se pro družičky, načež celý zástup za zvuku a zpěvu Mariánské písně na náves ke kříži. Družičky mají věnce, jimiž ověnčí kříž, a jiná nese nově obarvený hospodní věnec plechový. U kříže má jedna, obyčejně nejmladší družička říkání ku Pánu Ježíši.