str. 531
Možiš.
Kam se hrabeš, Možiši? tydli, tydli, tydy dydum. Mám tu kůži, koupíš ji ? tydli, tydy dum.
Koupí kůže nebo spařky polo zdarma vod kuchařky, když je kůže kradená, tak ie hodně laciná.
|
Zvláště veliké obliby dosáhla píseň ,S Bohem biii!" Ta se po několik roků zpívala i tancovala a mnozí ji mají dosavad ve své paměti, neboť slova i nápěv byly dojímavé:
S Bohem, s Bohem buď,
na mě pamatuj.
Když mě nesmíš milovati,
hleď mě v mysli zachovati.
Osud tomu nechce tvůj,
s Bohem buď a pamatuj atd.
|
- Okolo roku 1870 bylo všude zvykem zpívati a tancovati: Hej, Slováci, Slovan jsem a Slovan budu, Šableňkabrušená. V pozdějších letech, skoro až novější doby zpívá se ą tancuje: Sokolská, Hasičská a Sláva, na zdar matici, Ale mezi to připletla se znova nedávno také Tunika s textem:
Maminko, prodejte husy a kupte mi tuniku. Bude u nás posvícení, budeme mít muziku.
|
Tím jsme prohlédli celý taneční pořádek šedivku a měli bychom se zase na tancující podívati. Je půl noci. Nyní se zdvihnou všechny dívky a odcházejí z tančírny, aby si odpočinuly, s nimi jdou také hoši, aby dohodovali, co ještě zbylo. Nyní přinesou veliké hrnce vonné kávy a nalejvají černou nebo bílou, jakou kdo chce. Ke kávě přinesou ještě vrchovaté mísy koláčů, by je dojedli. Jestli koláče pro všecky nestačí, přinesou se stolu veliký koláč s věncem, věnec s něho sundají, pověsí jej na stěnu na hřebík, celý koláč rozkrájejí na krajíčky a přikusují ke kávě.
Po odpočinutí a občerstvení, které asi hodinu trvalo, zase jdou tancovat. Tančí a veselí se až do bílého dne. Kteří neodešli domů a zůstali tam až do dne, ty jde potom hudba vyprovázet a hraje jim na cestu k domovu. Některé rozveselené dívky výskají a tancují, jak muzika hraje, ještě po cestě nebo po návsi až k domovu.
|
