Tolik o práci přípravné. Celek hotový prohlédneme si v následujícím.

Výbor archaeologického oddělení po delší debatě přijal zásada, aby sbírky byly chronologicky seřaděny postupně v jednotlivých skříních a to nálezy české i moravskoslovenské promíseně, odlišeny jeu barvou cedulek nápisových. Zásada ta provedena byla tak, že vejdeme-li do pavilonu, nalézáme v prvých skříních po pravé ruce postavených památky z doby nejstarší diluvialní, a směrem odtud pořad skříní kol stěn pavilonu postavených neustále obsahuje památky dob mladších a mladších, až kouči po levé straně vchodu památkami z první doby středověké. Výjimku tvoří pouze dvě skříně přímo vedle dveří postavené, Jedna obsahuje soubornou kollekci z uherského Slovenska, zaslanou po otevření výstavy musejním spolkem v Turčanském Sv-, Martině, druhá pak jednotlivé nálezy bronzů různodobých. Také soubornou, později došlou vitrínu Dra. Wankela nebylo již možno umístiti jinde, než tam, kde śe nalézá.

Dříve však než přistoupíme k probírání a ocenění jednotlivých vystavených kollekci, otiskujeme zde stručný úvod, který v hlavním katalogu výstavním předeslán jest sezuamu sbírek a vystavovatelů. Myslíme, že i mnohým čtenářům tohoto článku nepřijde nevhod pro pochopení jednotlivých nálezů rekapitnlovati si stručně celý vývoj naší předhistorické kultury.

Čechy a Morava byly obydleny již v době t. z v. čtvrtohorní (diluvialní), kde spolu s člověkem žily v naší vlasti a vůbec v Evropě význačné druhy zvířat nyní z části vymřelých, z části vystěhovalých, hlavně inammut, nosorožec, medvěd jeskynní, lev jeskynní, sob atd. V Čechách máme řídké stopy po lidech té doby, lim více je jich však na Moravě, kde některé jeskyně, v nichž diluvialní člověk bydlil (Šipka, Čertova ďúra u N. Jičína, Kostelík, Kůlna, Býčí skála u Brna) a pak v náplavech vod ukrytá tábořiště pod širým nebem (Předmostí) prosluly svou bohatostí nálezů. Člověk v této době užíval za nástroje a zbraně osekaných kostí a rohů zvířecích, ale hlavně hrubě otlučených kamenův a památky po něm řadíme proto do t. zv. starší doby kamenné, jež v Evropě trvala snad mnoho tisíc let.

Tato doba kamenná zove se starší (palaeolithická) naproti době pozdější, v níž potomci starých obyvatelů spolu s lidem nově přišlým (nejspíše od severu) dospěli zatím ke kultuře mnohem vyšší. Nové obyvatelstvo znalo orbu a chov dobytka, pohřbívalo obřadně své mrtvé, znalo robiti nádoby z hlíny a je ozdobovati a vypalovati. Dosud sice sloužil kámen, kost a paroh za materiál k nástrojům a zbraním, ale věci ty byly již pracovány jemněji, nástroje jsou hlazeny, broušeny a pod. Proto se zove tato kulturně vyspělejší doba kamenná na rozdíl od prvé mladší dobou kamennou (neoli-t h i c k o u). Zvířena, jež v ní u nás žila, byla naší podobná. Vý-