str. 549
značných, nahoře jmenovaných zvířat již tu není. Mladší doba kamenná trvala a nás nejméně do r. 1000 př. Kr.
Zatím se však v některých krajích Asie a brzy i v jižní Evropě obeznámili lidé s kovy a počali hotoviti nástroje své a zbraně zprvu z mědi, pak nejvíce ze sloučeniny mědi a cínu (90: 10°/0) t. zv. bronzu (spěže); a tak v době, v níž ještě u nás panovala kultura kamenná, na jihu existovala již doba kovová. Ale netrvalo dlouho, a obchodníci, hlavně foeničtí, s kovovými výrobky počali vnikati i do střední Evropy a na sever, vyměňovali je tam za různé suroviny, a tím způsobem přišla známost kovu i k nám. Nástroje kovové pro své výborné vlastnosti se rychle ujímaly, rozšiřovaly a doma napodobovaly, a brzy ovládla u nás na místě staré kultury kamenné kultura bronzová.*)
Nepřinesl ji tedy nový národ, ale dle všeho klidné styky obchodní. **) Pouze pro jihozápadní část Čech můžeme pro tuto dobu pravděpodobně předpokládati směrem od Dunaje místní invasi nového lidu, který byl totožný se současným obyvatelstvem nynějších Bavor a těla svých mrtvých zprvu prostě pohřbíval, později spálená na popel ***) pochovával pod velkými mohylami, zatím co starší domácí lid užíval obřadu jiného. Tomuto náležejí hroby se skrčenými těly t. zv. typu únětického.
Potomstvo obyvatelů starších i nově přišlých pevně se tu usadilo a jejich kultura „bronzová" různými styky, nejvíce asi obchodními, rozvíjela se pod vlivem nových vymožeností dále. Nový obrat nastal, jakmile se lidstvo seznámilo s železem, kovem, který jako nástroj nebo zbraň mnohem lépe se osvědčil než starý bronz. První střediska železné kultury utvořila se na jihu Evropy v Itálii, na Balkáně, v Alpách (Hallstatt), a vypěstovaný zde sloh výrobků železných i bronzových šperků ovládl po jistou dobu ve valné části Evropy (první doba železná, jinak dobahallstattská). Také v cechách a na Moravě se s tím setkáváme. Větší vliv na naše země měla však následující vyspělejší kultura železná, která k nám přišla cd západu se zástupy lidu gallského (Bojové) asi ve 4. st. př. Kr. Byliť si zatím obyvatelé Gallie na základech starších vypěstovali novou svéráznou industrii, při vjbojích svých na jih, na východ ji vzali s sebou a tak mezi jiným přinesli i do Čech a na Moravu. V Čechách sem zejména do této kultury nebo doby gallské (také
*) Po zvláštní době měděné výroby zachovalo se v Čechách i na Moravě
jen málo stop.
**) Obchod šel hlavně za jantarem, jenž se dobýval již od doby kamenné na pobřeží moře baltického. Obchodních cest bylo několik, jedna z nejhlavnějších šla od Dunaje právě údolím řeky Moravy k horní Visle a dále na sever.
*'*) Spalovaní objevuje se však u nás i na Moravě již s mladší kamennou kulturou.