V jedné mohylce na pastvišti nalezeno a sestaveno nádob sedm a z druhé nevíra dnes, kolik se jich sestaviti dá. Bylo jich tam kolem dvaceti a jsou proto špatně zachovány, že kámen, který kdys mohylku pokrýval, byl vylámán a tím vlhku i dešti dovnitř průchod zjednán.

V mohylkách těch nenalezena žádná urna a všecky nádoby postaveny byly na žároviště samé, jak tomu spálená půda, uhlí, množství popelu a mezi tím vším kůstky upálené i zbytky bronzu rozlitého nasvědčují. Bylyf zajisté naplněny nápoji a pokrmy různými, nám ovšem neznámými. Nasvědčují tomu na dně nádob anebo vedle nich nalezené úhledné naběračky.

Že pohřební ty obřady se slavně konaly, to dosvědčují střepy z různých nádob kolem iv žárovišti samém, a že při nich do veselé nálady opojné nápoje pomáhaly, snadno si domyslíme.

Dnes restaurováno je z 28 mohyl na černé Mýti 27 nádob a z 8 mohylek na Kostelíku též 27 (k těm však ještě kolem 20 přibude). Na Kostelíku je ještě několik — snad 8 — mohylek a bude nám bohdá dopřáno i tyto prozkoumati.

Naproti kostelíku na dostřel zdvihá se nad Bukovcem vrch, kterýž kdys nejspíše se podobně jmenoval, a Da němž «tával asi hrad souvěký se starým Plzněm (někdejším hradem nad nynějším Plzencem), jak tomu nálezy prof. Strnadem tam i tu objevené nasvědčují. Nyní jen valy a škváry tu zbyly z těch zajisté že vysokých hradeb a zdrží, zrobených z mohutných dřev, kamením vyplněných i pokrytých, ale schvácených později požárem ohromným. Někteří v těch škvárech ovšem ještě dnes něco jiného vidí, ale dlouho to už trvati nebude. Pravda jednoduchá, důvtipem objevená a fakty dokázaná všude dnes vítězí; i zvítězí zajisté též v této jednoduché záhadě. Kultura v bu-koveckém hradě je čistě slovanská.

Přechod z kultur dříve zmíněných nebyl však na Úslavě a dosud ani zde nalezen; ale co dosud záhadné jest, to zajisté že v době nepříliš vzdálené novými nálezy a nějakou bystře i jasné myslící hlavou z mladší generace bud,e rozřešeno! Do té doby však třeba sebrati dostatek potřebného a řádně probádaného materiálu, bez něhož nelze na rozřešení nějakého problemu pomýšleti. — Dětinné výmysly chorobné fantasie uvádějí ovšem vědu tuto v névážnost a v absurdum.

Přehlédneme-li všecky v okolí Plzně již objevené kultury, přicházíme k přesvědčení, že kraj ten již od pradávných věků člověkem obýván a vzděláván byl. Nikdo však nedovede toho dnes, aby jen poněkud přesně určil dobu, k d y se první člověk zde usídlil.

Nejstarší kultura objevena roku 1882 na Veliké skále na vrchu Bzí blíže Letin a pak na skále pod zříceninami bradu Lopaty blíže Šťáhlavic. V obou případech byly to strmé buližníuové skály, které člověku za přirozenou tvrz sloužíce, současně a zajisté po dlouhou dobu obydleny byly lidem v neolithické době starší.