Jsme totiž tak šťastni, že rozeznáváme a šťastně dosvědčíme v našem kraji dvě rozdílné kultury doby kamenné čili neo-lithické.

Zmíněná kultura starší význačná je vesměs neprovrtanými kamennými dláty přerozmanité velikosti, přesleny a nádobami zvláštního tvaru — dále nástroji z pazourku, parohu, kosti a jinými předměty.

Ale nejvíce překvapujícím je tu objevení otisků a spálených zrn pšenice, jež dokazují, že nejstarší dosud známý obyvatel Čech měl a pěstoval již pšenici. Kromě toho množství předmětů zachovaných dosvědčuje, že byl to vysoce vynalézavý a dovedný lid, ač žádného kovu tehdáž ještě neznal anebo nepoužíval.

Charakteristická dláta kamenná, této kultuře svědčící, i sem a tam nějaký přeslen porůznu v Čechách nalezeny jsou, ale sídla tak prozkoumaná a takým množstvím předmětů se vyznamenávající, jako ono na Velké skále na Bzí a Lopatě dosud v Čechách objevena nebo přesně prozkoumána nejsou, ač s jistotou říci lze, že mnohá již porušena byla a jiná že teprve v budoucnosti objevena budou.

Mladší kamenná kultura byla objevena roku 1883 u Šťáhlavic a kromě toho též mezi Dejšinou a Kyšicemi, pak u Čáslavi a porůznu na mnohých místech v Čechách. Zajisté, že byla velice rozšířena. Vyznačuje se kamennými provrtanými sekyrami, nožíky z rohovce a pazourku, kotlovitými, charakteristicky ozdobenými nádobami atd. Sídla těchto obyvatelů byla v úrodných pláních.

Dnes hluboko pod ornicí nalézáme jámy vesměs zuhelnatělou zemí vyplněné, ve které nalézáme pak celý inventář, jaký na nás ušetřen tam zůstal. Rozdíl od kultury předešlé — starší — je tu tak nápadný a veliký, že každý laik veškeré nádoby ihned od sebe dovede odděliti. Také ráz neprovrtaných dlát jest po většině rozdílný předešlých, takže nelze se domýšlet, že by tato mladší kultura vznik svůj z předešlé byla vzala.

Po této mladší kamenné době následuje pak doba bronzová, o které nám bylo již krátce vyprávěti.