str. 567

Kritiky, referáty a literatura.

Robert von Weinzierl. Der praehistorische Wohnsitz und Begräbnissstätte auf der Lösskuppe, südöstlich von Lobositz an der Elbe. Berlin, 1895.

Článek tento obsahuje důležité doplňky k článkům autora dříve již uveřejněným (srv. Český Lid IV. 188) a k jeho spisku „Die Ansiedelungen der neolithischen Cnlturepoche in und um Lobositz. (Leipa, 1894.) Zde se pojednává o neolithických hrobech, nalezených hlavně v cihelně p. Eeiserově. Nálezy na tomto místě dělí autor na následující skupiny z doby neolithické a pře-ehodjii; 1. bydliště, 2 ustriny. jámy popelovité, 3. hroby. Hroby pak objevují čtyři tvary: a) hroby skřínkové s kostrou nataženou a s milodary z kamene a kostí, b) sedící bobkaře (velmi řídké) s nádobami a zbraněmi kamennými, c) kostry skrčené, na boku ležící, jež jsou nejčastější a mají bohatý inventář milodarů (nádoby nejvíce ornamentem šňůrovým ozdobené), d) hroby žárové s keramikou podobnou.

Za příspěvky, které v dalším popisu podává spis. k poznání českého neo-lithu, musí mu býti velice vděční zejména ti, kteří hájili již dříve existenci čisté doby neolithické v Čechách. Keramika od skrčených koster je nanejvýš zajímavá a poučná, na př. svými poháry, jejichž vysoké hrdlo je hru'ie ozdobeno ornamentem šňůrovým.

Koku 1894 odkryl tamže spisovatel 12 žárových hrobů ze starší doby bronzové (již dříve našel 4), které opět odpovídají již naším českým polím popelnicovým staršího rázu a pro datování této skupiny zdají se býti velmi důležité. Neměly žádné mohyly nad sebou. N.

W. Radimský. Die neolithische Station von Butmir bei Sarajevo in Bosnien. Herausgegeben von bosnisch-heicegovinischen Landes-Museum. Mit einem Vorwort von Dr. M. Hoernes und einem Beitrage von C. Schröter. — Wien (Adolf Holzhausen), 1895. Gross-Folio, 58 Seiten mit 1 Piano, 20 Tafeln und 85 Abbildungen im Texte. Preis fl. 25.

Vedle všeobecného interessu má toto krásné dílo p Radimského, našeho krajana, hornického rady v Sarajevě, i speciální interes pro nás, když jsme se zejména na základě novějších neolithických nálezů moravských počali poněkud hlouběji obírati mladší dobou kamennou. P. Palliardi, jenž v tom na Moravě nejvíce pracoval, našel zajisté mnoho pro nás zajímavého v nálezech butmir-ských, které tvořily loňského roku jednu z hlavních atrakcí pro archaeol. sjezd sarajevský. V Butmiru nalézá se totiž staré sídliště nebo snad spise dílna *) z doby neolithické s velmi zajímavými zbytky keramiky a skulptury. N.

Montelius Oscar. La civilisation primitive en Italie depuis 1'introduction des métaux. 3 díly atlasu a 4 díly textu. Berlin (A. Asher & Co.). I díl. 1895.

Poslední velkolepé výzkumy vědecké, v nichž prací svou závodili vedle italských archaeologů (Pigorini, Strobel, Gozzadini, Zampa, Zannoni, Brizio, Prosdocimi, Orsi, Castelfranco atd.) i Francouzi (Gsell, Martha atd), Němci (Helbig) a Švédové s Nory (Undset, Montelius) vynesly na jevo tolik nových a svrchovaně důležitých dat pro vývoj kultury předhistorické nejen Italie samé a jižní Evropy nýbrž i Evropy střední a severní — že se již od nějaké doby

*) Pigorini a Munro soudili na terramaru. — ale chybně.