Předchozí 0062 Následující
str. 52
Scena 14. (Ortel.)

Císař. My, Diokletian Veliký,

chceme trestat bezbožníky Aleksandra

a Jiřího, kouzedlníka přehrozného.

Veďte je hnedky za město, utněte

hlavy na čisto. Tak je soudím oba

k meči a s tím činím konec řeči.

(Plátno dolů.)

Scena 15. (Kati je přivedou.)

Aleksandra. Ó, Bože můj nejmilejší! poroučím tobě mou duši, ne-nech mně meče okusit, ale lehčí smrtí umřít.

Kat (praví): Prosím tebe ....

stati nechtíc .... tuze . . . .10) Jest tuto jedno místečko, odpočiň sobě maličko. (Ona se posadí, hlavu dá na kolena a umírá.)

Kat (za chvilku). Nu, vstávej a poď brzy, budeš mít dobrou večeři. (Zas za chvilku, sáhne na ni.) Co pak se nehejbáš s místa? Hle, mrtva jest do zajista, Nechme ji ležet; poďmo-blíže, setněme tehdy toho rytíře.

Jiří (padne na kolena). Bože můj, buď požehnaný, že nepřítel zahanbený ode mě jest a přemožen. Z toho buď věčně zveleben. Odpusť mi, v čem jsem tě hněval; ó, kéž jsem tě byl dřív byl poznal! Buď milostiv, kteří tě ctí; též kteří mé mučedl-nictví sobě připomínat budou; poroučím tobě duši mou, (Kat jej setne. Plátno dolů.)

Konec.

Holubářský cech ve Vamberce,

Dle vypravování pamětníků podává Jos. Král.

Zdá se, že v Čechách bylo holubářství již na vyšším stupni svého vývoje, nežli jest nyní, neboť jest známo, že bývaly u nás zvláštní holubářské cechy, jejichž členové zvláštní slavnosti mívali. Podávaje výklad některých ostatkových her a s nimi spojených tanců-, zmiňuje se Alfred Waldau ve spise svém „Böhmische Nationaltänze", II. díl, str. 51 též o cechu holubářském ve Vamberce a v Třebechovicích (v Hradecku). 0 cechu vamberském dostalo se mu dobrých zpráv z úst^ redaktora „Hum. Listů" p. J. R. Vilímka (rodáka vam-berského). Účelem tohoto pojednání jest, pokud možno zprávy ty doplniti, než přijdou v úplné zapomenutí.

Holubáři vamberští sestoupili se snad asi na počátku tohoto století v cech, který měl zřízení takové, jako řemeslnické cechy vůbec. Ěídil se zvláštními privilegiemi, ze kterých bohužel ničeho se nezachovalo, než vzpomínka, že oplývaly šelmovstvím a šprýmařstvím. Byl-li skladatelem jich některý holubář vamberský či snad odjinud přepsány byly, nemohl mně již pověděti ani stařičký občan Kubík, *)


10) Kukopis tu porušen.
*) Zemřel před 4 lety jako stařec 801etý. >

Předchozí   Následující