V Plzai fotografii originálu tohoto dědouška ve výstavní skupině. Připojené vyobrazení (viz na straně 120) představuje nám výměnkáře z Útušic, zvaného po chalupě „Safient", s jehož podobou snad všichni návštěvníci NVČ. v oddělení plzeňském se seznámili, dívajíce se na zadumaného, shrbeného staříka při Námluvách z Plzně. Pečlivě sestavená plastická mapa okolí Plzně, mapa okolí přestického, mapy historické a diagramy poskytovaly plno látky tomu, kdo se chtěl zevrubněji poučiti o Plzeňsku v minulosti a přítomnosti. Pěkná byla sbírka lidových typův a úboru lidového z Plzeňska. Pro dějiny lidového kroje českého důležitá byla malba ve vrchnostenské knize královické z první polovice tohoto století. Kniha tato byla vyložena v rohu proti Námluvám při otevření NV<5. Pak byla odtud vzata a uložena a její místo zaujaly jiné památky. Laskavostí p. arch. Honzíka bylo nám dovoleno poříditi si kresbu podle originální malby, na níž jo znázorněn kroj lidový v Plzeňsku na začátku tohoto století. Vyobrazení naše (viz na str. 121) je reprodukováno podle kresby Vojt. ryt. Krále z Dobrévody. Vyobrazena tu společnost venkovanů při besedě pod širým nebem. Malíř dosti se snažil zachytiti na obrázku některé detaily krojové. Obšírněji podám zprávu o tomto vyobrazení v chystaných „Dějinách kroje v zemích českých od bitvy bělohorské až do doby nové" v kapitole o kroji lidovém na Plzeňsku.

Přejdeme nyní do Polabí, kdež si všimneme nejdříve výstavky z Chrudimská. Význačné místo bylo právem vykázáno ve středu výstavky starobylému vyšívání českému s letopočtem 1671, jehož vyobrazení podle fotografie Ant. Šolty v Chrudimi, váženého našeho spolupracovníka, viz na str. 122. A. Šolta podal zevrubnou zprávu o tomto vyšívání ve Světozoru, 1895, str. 430 až 431. Nalezl je v Práčově na půdě farské mezi veteší. Je to pláštík na kalich.

V dokladném popise Šoltově všímáme si některých důležitých zpráv, jimiž čtenářstvo českého Lidu seznamujeme s tímto zbytkem vyšívání staročeského. Pláštík je ze šedého „těžkého" hedvábí, tvaru čtvercovitébo, 47 cm. široký a vysoký; ozdoben je pestrobarevným vyšíváním. Prostřed je věneček, jehož lístky jsou střídavě olivově zelené a růžové, na Čtyřech místech též karmazínové. Uprostřed je vyšit žlutým hedvábím monogram IHS. Pod písmenem H jest vyšito srdce se třemi hřeby. Obrubu tvoří úzká krajka. Nad krajkou jest vyšší okolek, složený ze samých kotoučků, jakoby byl sestaven z různobarevných koralů. Ornament květinový v rohu pokládá A. Šolta za ornament původu českého. Důležité a zajímavé jsou na pláštíku nápisy jména a letopočtu. Po levé, hořejší straně vínku středního je vyšito žlutým hedvábím jméno HLNA (t. j. Helena); po pravé straně karmazínovým hedvábím příjmení WONDRAKHOFA, písmena H a F jsou znetvořena. Vyšívačka neuměla asi dobře psáti a chtěla nepo-