str. 151
To ovšem tím více o studiích figuralnych platí. „Realistický tah v umělecké povaze Mánesově" — nechybíme snad, když znalecký úsudek před patnácti lety pronesený 1) tu o nich uvedeme, „neuspokojil se s nákresem povšechným, všude vidíme jej prohlédati až k podrobnostem samým, které tužkou a štětcem bezprostředně podal, nebo zatím aspoň slovy sobě naznačil. Kde předmět zvláště jej poutal, provedl jej někdy tak dopodrobna, že tím malé dílko umělecké povstalo, o sobě samostatnou cenu mající; než i tam, kde na sporých črtech nebo lehkém nádechu barevném přestal, má mluva jeho onu určitost a pregnantní jasnost, onu jistotu ve vytýkání toho, co vlastní charakter celkový tvoří, jenž ku předním odznakům umělce vynikajícího a jemným smyslem pozorovacím nadaného náleží.
Morava, cechy, Slovensko, někdy i země sousední poskytly Mánesovi látku k studiím jeho, z nichž velmi značný počet dosud se zachoval. Vidíme na nich, jak Mánes na povrchním pozorování nepřestával, kterak i do celé úpravy kroje vniknouti se snažil, jak každý ornament, jímž ruka vesnické švadleny dle starých tradicí šat zdobila, s přesností historika a ethnografa takměř sledoval, vidíme, s jakou bedlivostí on každou tvář si kresbou zaznamenal, jak ke každé skorém postavě když ne jméno, přece kraj a bydliště svědomitě připojil. Přece však leží hlavní důraz všude na dojmu celkovém, dojem studií těch není — jak tak často bývá — nikterak malicherný a titěrný, jest ona všeobecnost, typičnost a šířka pojímání v těch postavách, již Quido Mánes případně těmi slovy označil, že studií bratra svého sám ku genru použiti nemůže, již proto, že k účelu podobnému kresleny nejsou a slohovost jejich tomu překáží." —
Přinášíme dnes ukázky studií, které Mánes na Hané konal, na té Hané, která z něho českého umělce udělala, a kdež věčně mladé Líbánky vznik vzaly. Domníváme se, že budou tyto studie čtenáře Českého Lidu tím více zajímat, any v četném a pestrém zástupu krojových figurin na Národopisné výstavě jednotlivé odchylné typy staršího kroje hanáckého v přesném sestavení zastoupeny nebyly.2)
Všechny čtyři listy tu reprodukované jsou lehce akvarelovány a po stranách poznámkami detailů kroje se týkajícími a drobnými kresbami detailů těchto opatřeny. Z ohledů technických byly tyto — ponejvíce ovšem též valně vybledlé dodatky na reprodukcích vynechány.
Muž v kožichu z předu i od zadu se presentující je Josef Švástal z okolí zámku Čechy, kdež Mánes často pobýval. Kožich je rudý, jako bývaly báně hanácké, bílou beránčí srstí podšitý, vzadu vyšitý zeleným hedvábím a červenými soukennými zoubky krášlený,
1) Dr. Miroslav Tyrš, „Národní Listy" ze dne 21. prosince 1880 u příležitosti výstavy Mánesovy v saloně Lehmannove. 2) Srv. referát Dra. Č. Zíbrta o krojích na NVČ., Osvěta, 1895, 1045.