str. 155
obálky, novější dobou kdesi na venkově svázaný, mám z východních Čech. Je o 25 listech (osmerka), popsaných až na poslední tři stránky ; je dvojího papíru a dvojího písma, nepočítaje dvou novějších receptů na posledních dvou stránkách. Nikde žádného jména. Dle písma pochází z minulého století.
První tři listy, dle všeho zbytek nějaké větší složky, tužšího papíru jsou popsány kalligraficky, písařem patrně školeným. Ostatek napsala ruka v písmu méně zběhlá, ale zřetelně, ovšem s mnohými chybami. Dialekticky je zajímavo slovo „průní" = „první", obvyklé v severovýchodních cechách Vše v knížce jest opsáno, zdá se, z předloh starších, jak také svědčí slovo „stavení", z části asi z tištěných, jmenovitě část druhá a třetí, jednající o léčení dobytka. Nejzajímavější jsou první tři listy, tvořící o sobě celek, jež jednají „o stavení zloděje". Hned za těmito listy je druhá, samostatná část, jež se počíná takto:
„Tuto se ponavrhuje pravé naučení myslivecké. Kdo je žádostiv štěstí míti, takto se v tom zachovati má. Předně ale víru tomu dáti má, nebo jak se praví, bez víry nic se dobře nedaří, to zkušeno jest."
„Následuje poznamenání kusů mysliveckých, jeden po druhým, jak následuje." Několik nadpisů naznačí, o čem jednají:1)
„1. Abys měl štěstí na myslivost. 2 Abys dobře střílel. 9- Abys jen sám trefoval. 10. Abys všecko trefil." — — Všech kusů je 27.
Po nich je:
„Druhé naučení pro koňský dobytek (!) z herbáře dobře vytažený a zkušený. Díl druhý."
Obsahuje kusů 31. Pak následuje:
„Díl třetí. Dobytek hovězí. Lékařství aneb naučení jak se hospodář opatrný spomocti může." „Kusů" je 13.
V části první mezi čarodějnými kusy mysliveckými jednají čtyři o zlodějích a jsou bezděky doplňkem toho „stavení zloděje" na prvních třech listech, o němž níže. Tyto čtyři kusy proti zlodějům jsou:
„Kus 13.2) Jakou má moc čekanka v měsíci červenci. Vezmi ji a dej sobě pod hlavu, v noci, uhlídáš zloděje i jeho činy.
15. kus. Kdyby tobě zloděj něco ukradl, učífcot(?) to. Vezmi řebík z umrlého koně a vraz ho do jeh(o) šlápoty, to jest do jeho stopy a musí to zase přinésti.
16. kus. Chcešli, aby zloděj oslep. Vezmi sádla z.divokého kance a omoč v něm dvě zrna hrachu, a když smáčet budeš, tak jmenuj všecky jména, a když na jeho trefíš, tak oslepne.
17. kus. Kdyby tobě někdo něco vzal. Vezmi vlčí zub a čekankové listí a polož ho sobě pod hlavu ve štvrtek a tak uhlídáš, který to vzal a kde to položil."
1) Srovnej Zíbrt, Myslivecké pověry a Sáry za starých časů v Cechách v Písku, 1889.
2) V celku.