Ale nejsilnější je zaklínači „stavení zloděje" na prvních třech listech. Zní takto:

„Toto jest zem Páně

a Matka má, já otvírám život její a kladu na mozek můj, aby všickni nepřátelé zadržány byli, dokavad já nepřijdu sám.

A počínám ve jménu Páně. Ve jména Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého v Trojici nerozdílné, sedící na trůnu nebeském. Když Marya matka s Kristem Ježíšem a s Svatým Józefem z Betléma do Egypta odcházeli, Syn Boží se zasmál, ey řekla mu Marya: Mé milé dítě, co se směješ? Odpověděl Syn Boží Kristus Ježíš: Má milá matičko! Zbůjníci, kteří nás chtějí zamordovat, já chci a poroučím Petrovi vázati je. Sv. Petr (!) řekl: Já chci zloděje vázati provazy a řetězy, vazbou železnou, tou, kterou Ježíš Kristus vázán byl.

Předně zaklínám a zavazuji vás zlodějové a zbůjníci skrze hvězdu, kterou jsou svatí tři králové nad Betlémem spatřili, abyste nemohli odejíti, až spočítáte všecky hvězdy na obloze nebeské.

Podruhé zaklínám a zavazuji vás zlodějové a zbůjníci skrze vodu Jordánskou, v níž sv. Jan křtil Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, abyste nemohli odejíti, až spočítáte všecky krůpěje vody a písku na břehu mořském.

Potřetí zaklínám a zavazuji vás, zlodějové a zbůjníci, skrze to slovo Boží, které k vám v den soudný vyřknuté bude na všechny zbujné a neposlušné, aby na vás padlo, a tak dlouho na vás leželo, pokavád nespočítáte všecky stromy a listí na stromích a kamení celého světa s těmi všemi slovy, které z úst mých vyřknuté jsou, abyste zaklení a zavázáni byli, abyste stáli jako kozlové a pařezové s složenýma rukama a skřiveným bokem, a tváře vaše ať jest jako uhel, nebe a země ať jest na vás složená a na vás tak dlouho dokavad já sám nepřijdu a vás mým vlastním okem spatřím (sic) a s ním (!) propustím. K tomu mně dopomáhej Bůh Otec, Bůh Syn, Bůh Duch Svatý vše jeden Hospodin na věky požehnaný. Amen."

Takto byl zloděj staven, zatčen, vlastně přimrazen. Tímto pak zaříkáním mohl zas uvolněn býti:

„Propuštění zloděje.

Spatřil jsem tebe mým okem, já tebe rozvazuji s těmito slovy, s kterými jsem tebe zavázal: Jdi ve jménu Páně."

Slova sama nestačila. Bukopis dává naučení: „K tomu musíš mít ocelového něco, táhni to pořád po zemi dokola jak mnoho chceš obejít a ty slova říkat. Když přijdeš zas na to místo, kdes začal, tak tu ocel tam nech ležet. Když ten zloděj tam bude stavený, tak tu ocel vem a šťouchni ho s ní a řekni: „Jdi ve jménu Páně! a více .neškoď."