str. 480
v Staré Praze na Národopisné výstavě, opakovali několikráte po venkově. Podrobnosti o tom neumím pověděti
* Studie o hádankách staročeských. (—ř—.) O hádankách středověkých ,Joca m onač horu m" (viz Č. Lid V. 335) poučí Vás úvaha V.

61, Str. 1 — 282. Z hádanek otištěných v Ö- Lidu III. a V. vyberete dosti materiálu. Poučná je pro Vás po této stránce studie J Franka, Szezíjtki pierwotnego swi^topogl^du w ruskich i polskich zagadkach, Dod mies. do Przegl. tyg. Warsz. 1884. Knihu Vám opatřím. Spisek Br. Gusta wiez, Zagadki i iomiglówki ludowe, Krakow. 1893, o němž píšete, jest otisk ze Zbióřu "vviad. do antf. kraj. XVII. Z nejnovějších sbírek polských upozorňuji na „Zagadki ludowe z okoliey Myáleniť, podal Pcbratymiec" ve Lvovském Ludu (red. Dr. A. Kalina), 1896, 1. seš. str. 40-43. Důležitá je stať: Paolo Liovy, Gl'indovineHi nel Folk-Lore, Nuova Antologia, 1895,
15 Marza. Novou obšírnou studii a sbírku hádanek chystá v Palermě (jak vím z jeho listu soukromého) redaktor „Archivio per lo studio delle tradizioni popolari", Dr G. Pitre Vyjde koncem května t. r.
* Zvyk v Kutné Hoře. Redak-
toru Ď. Lidu byl zaslán tento připiš, jehož obsah podle přání vysloveného předkládá pozornosti laskavého čtenářstva: „Velectěný pane! Račtož přiloženému dotazu popřáti místa v Českém Lidu. Podotýkám ještě, že nikdo zvyk ten odjinud nezná a že mi dnes řekl p. Zeyer: ,To bývala as kutnohorská zvláštnost'. Nevím, ale bylo by to na podiv. S úctou veškerou Vám oddaný Jan Lier. 2l/IV., 96. — Pamatuji se z chlapeckých svých let, že o různých posvíceních v různých čtvrtích města Kutné Hory bývali na střechách a po vikýřích vystrčeni vycpaní panáci všelikých pitvornýeh podol) | Chodívali jsme sa na ně dívati Marná se nyní přeptávám, kdo by o zvyku tom a jeho významu věděl. Jsou zvyk ten a jeho původ i pojmenování známy?"

Jak se „čerpá" z Českého Lidu. @P@I.
I.
Pátý ročník národopisného sborníku českého Lidu chýlí se ke konci Každý nepředpojatý jistě přisvědčí, probírá-li posavadní obsah pěti ročníků Ö. Lidu, že není stránky československého národo-pisu, která by posud nebyla v něm zastoupena. Články do Č. Lidu podali skoro bez výjimky všichni, kdo se věnovali studiu československého lidu, a to bez rozdílu stran a sporných názorů. Pod praporem Č. Lidu v šiku svorném seskupili se všichni přední znalci československého národopisu, a co často po léta chystali, Čeho dlouho-
|