str. 516
Další zprávy o Rybecoulovi.
Sebral Dr. Čeněk Zíbrt.
K článku p. prof. Jos, Koláře v č. 5. „0 Eybecoulovi" (str. 439—452) přidávám prostě tuto některé další, posud nepovši-mnuté zprávy o tomto horském duchn, jež jsou roztroušeny po rozmanitých starších publikacích, často tam, kde by jich nikdo nehledal. Zprávy tyto ovšem nikterak nemají vlivu, pokud se týče názoru p. prof. Koláře a vůbec s luštěním otázky stať nijak nesouvisí. Podávají jen důkaz, jak často počínajíc druhou polovicí věku XVIII. n nás se mlu-vilp a psalo o Eybecoulovi, jak děly se pokusy počeštiti jeho název, jaké pověsti o něm kolovaly a tiskem byly šířeny.
časopis pro lid r. 1787 vysvětluje bezpodstatnost děsivých zkazek o strašidlu Eybecolovi.*) „Jeden sedlák, který povídačky o strašidlech, čarodějnicích a podobných potvorách s jinými poslouchal, začal nyní mluvit: ,To byste si nepomyslili,' pravil, ,jak se mi včera večer vedlo! Tu sedím a čtu v historii o Bybecolovi. Do smrti na to nezapomenu! Když nejlíp čtu — něco na okno tluče. Všecky vlasy mi vzhůru vstávaly. Já sem se k oknu přikradl — na mou pravdu! Strašidlo tu, na vraném koni a mělo na sobě červený plášť, a přece chtělo, abych ven vyšel a hospodu mu ukázal. Na mou pravdu! Jak sem já okno čerstvě zavřel, historii o Eybecolovi pod lavici hodil a do postele pospíchal. Tenkrát sem o Eybecolovi četl a do smrti víc ne!' Všickni s otevřenou hubou poslouchali. Já sem ale, usmívaje se, svůj červený plášť na sebe vzal a pravil: ,Zdali pak Rybecol tak vyhlížel?' ,Skoro tak', odpověděl ten bojácný, Jenže ještě rohy měl.' ,Ale když vám nyní řeknu,' odpověděl jsem, ,že sem já skutečně ten Eybecol byl, který včera na vaše okno tloukl a že já sem vás velice prosil, abyste mi cestu k hospodě ukázal, co tomu řeknete?' ,1 já bych tomu skoro věřil,' odpověděl, ,kdyby Eybecol rohy byl neměl.' ,Eohy?', pravil sem, ,to se vám zdálo. Víc vám na mysl přicházelo, než ste viděl. Přestaňte pak již jednou takovým pošetilým věcem věřit. Nejsou ani čarodějnice, ani strašidla, ani Eybecol.'"
Zvláštní skladbu rýmovanou o Eybecoulovi uveřejnil V. K1 i c p e r a*) a připojil v poznámce tento výklad a názor o něm: „Balladu tuto psal jsem i vysílám toliko tomuto Krakonoši k vůli, abych totiž krajany své s jeho jménem a pravým karakterem seznámil, dřív než sám po milých cechách putovati počne. Krakonoš (buď od: Krak
*) Měsíčný spis k poučení a obveselení obecného lidu, 1787, II. únor, 95—96. **) Cechoslav, Národní časopis pro Cechy a Moravany, vedením Fr. Boh. Tomsy, v Praze, 1824, 316-317.
|