— Krok (heros), aneb od přetvořeného: krak na místě polského kark, našeho krk a nositi) bylo starým Slovanům příjmení reka, který jako řecký Atlas aneb Alcyd bud1 celou zemi, aneb její skály a hory na tyli nosil, či nimi házel. Hory Krkonoše dostaly jméno od něho, tak asi, jako náš díl země od Agenerovy dcery, ač netřeba historicky dokazovati, zdaž skutečně žena kdy živa byla, která se Evropa jmenovala. I tohoto tedy Krakonoše vyvolil jsem sobě za reka své nejnovější dramatické básně a obrazuju ho dílem tak, jak v někdejším mythickém věku za svého živobytí jednal, dílem tak, jak o něm pověst z paměti starých, pověrečných horanů pozdějším čase vypravuje. Rozumí se samo sebou, že je to ten samý duch, kterého Muzeus a po něm mnozí jiní „Rübezahl1, na to pak spisovatel krkonošské literatury „Repočetem" nazval; ovšem, žeť snad všickni ti z těch samých pramenů nabírali, z kterých jsem já nabíral, a že se ani oni ani já čistě historickými základy honositi nemůžeme; ale jejich trpa-slický Rübezahl v gigantických horách krkonošských mi tak přichází, jako drak v myší díře!"

Jiné rýmování o Rybecoulovi složil r. 1827 Josef M. Král pod názvem „Krkonošské hory". V poznámce snaží se podati objasnění názvu i vzniku pověstí o duchu krkonošském. *) Rýmuje doslovně: