Z netištěnýeh zápisků Krolmusových.

Ctihodný starožitník a sběratel lidového podání českého P. V. Krolmus zapisoval si na svých potulkách studijních do Denníků zevrubné záznamy, co viděl, slyšel a co vykopal, objevil. Panu bibliotékáři Ad. Páterovi dostalo se koupí od ošetřovatelky zasloužilého P. Krolmusa sedm těchto Denníků Krolmusových z roku 1852, 1853, 1854, 1858, 1859, 1860 a 1861. Pan bibliotékář Patera laskavě mi dovolil (děkuji tuto za zapůjčení Denníků a svolení), abych si tyto zajímavé Denníky pročetl a co se v nich týče lidovědy české, abych uveřejnil v Českém Lidu. Zápisky archaeologické byly většinou otištěny od Krolmusa již v Památkách Archaeologických, kam podával občas zprávu o svých starožitnických výzkumech.

Při zápisech Krolmusových o lidovém podání dlužno rozlišovati, co z úst vypravujících zaznamenával, a pak jeho výklady, pravidelně fantasticky vybájené, jež k záznamu přidával a objasňoval. Tyto Krolmusovy přídavky jsou skoro vesměs beze vší ceny a beze všeho významu podstatnějšího. Za to zprávy, čerpané přímo z lidového podání, jsou důležité a zasluhují, aby byly otištěny. Sbíráme-li nyní s napjatou horlivostí kde jaké zbytky lidové tradice, vážíme si tím spíše záznamů starších, kdy ještě více těchto zjevů kolovalo mezi lidem v podobě méně otřelé vlivem novodobé civilisace. Záznamy ty pak nabývají ještě důležitějšího významu, že je zapisoval právě vlastenecký kněz V. Krolmus, jenž mimo jiné vynikal znalostí lidu českého, jehož studiu s nadšením věnoval všecky sily svoje až do posledního dechu.

Úkol svých potulek mezi lidem českým takto doslovně Krolmus líčí: „Staré památky vyhledávám, co by zmizelo, vracím, na paměť uvádím v lůnu země skryté věci, ze skladu stinné říše vydobývám, co praotcové v zemi ukryli, vnukům věrně podávám. Jaký byl minulý svět, vnukům okazuji, objasňuji, s nynějšími věcmi porovnávám, postoupení v moudrosti lidské na jevo dávám, co bylo zahaleno, zavaleno, zasy-