str. 532
čím dále rozvoj některé skupiny písňové sledujeme, tím více materiálu bromadí se nám. Proto o textovém obsahu těchto čtyřřádkových písní musí stačiti jen několik stručných poznámek. Jako nápěv EN. 750. jest pouhým variantem písně XV. stoleíí: Pěkná Káča trávu žala, tak zajisté i jeho původní text není ten, který v Erbenově sbírce nápěvů nalézáme (Vyletěla holubička), nýbrž jiný (dle EP. 149.) na týž nápěv zpívaný : Žalo děvče, žalo trávu; je to píseň nešťastné lásky — žnečka ohlíží se, kde Janeček koně pase. ..na dolině, na té mladé jetelině... on však pro nevěru její iia ni zanevřel a dává jí pentli na rozchodnou. Text: Vyletěla holubička z rychtářovic okenečka, má obsah a význam podobný; žnečka prosí: pomoz namě nůši trávy, milý však vyťal facku své panence, ona utírá se bílým šátečkem, jejž dostala od milého, a pak ...vila věnec ze slziček a vpl í-talajetolíček. Z ostatních textů tohoto nápěvu (mezi nimiž jest i „Dorna vražedlnice", EP. 489.) zmíním se jen o dvou. První začíná : Cos, Andulko, cos dělala, že jsi se tak ucourala . . . h u-sičky nám vyletěly . . . což je byla velká rosa, druhý pak u Erbena čítá je.n čtyři řádky, ale obsahuje prosaické jádro neb alespoň východisko velké části písní této skupiny :
Šla má milá na tra vičku, vzala srpek i plachtičku. Přišel na ni mysliveček, vzal jí plachtu i srpeček.
|
EN. .91. má v Erbenově sbírce slova: Černé oči jděte spát; je to píseň vojenská, o verbování a o koníčku, jímž nešťastně milující hoch v písních našich tak rád se těší. Zde podložen jest (dle EP. 148.) druhý jeho text: Gtyry koně na dvoře, žádnej jimi n e v o ř e, taktéž píseň vojenská, v níž odvedený na koníčka vyskočil, bílým šátkem zatočil... pěkné se ti poroučím! Mimo další variant tohoto textu zpívá se na týž nápěv i píseň sirotka Starala se matka má, kde mně Pán Bůh místo dá. Na Oujezdském hřbitově mám já lůžko hotovo atd. Tím k textovým motivům o žnečee nebo pasačce a osudech její obyčejně nešťastné lásky přistupuje nový, docela jiný kruh myšlenkový: jednak odchod na vojnu, namnoze přímo pro nešťastnou lásku, jednak hřbitov a pohřeb, vůbec pomýšlení na smrt; v druhé řadě pak (v souvislosti s odvodem a s nešťastnou láskou) koně a orání. Zde sluší upozorniti na zmíněnou již příbuznost celé této skupiny naší s Osiřelo dítě, ne pouze co do textu, nýbrž i co do
úkor textu, t. j. celistvosti slov, patrně není ničím jiným, nežli kladením většího důrazu na závěr rozšířením jeho, asi dle analogie s hudbou nástrojovou, a dost možná, že je to zjev původu nahodilého; místního.
|
