nápěvu. Tuto dokazují zajisté melodie EN. 91., EN. 12., EN. 86. a j. v., především pak EN. 493., jejíž začátek, starému nápěvu o Pěkné Káči tak blízký má (v jediném textu této písně) i motiv pasácký: Pase ovčák ovce na zelený louce.

Text nápěvu EN. 603. zde podložený (dle EP. 148.): Stála na zahrádce vybíhá v píseň vojenskou: odvedený milý čeká na koně, palaš a karabinu, jeho „mladou ženu".*) Jiná slova jeho: Vyletěl holoubek... uletěl na ten panskéj jetel připomínají nám začátek písně: Vyletěla holubička (EN. 750.); jen třetí text: Což je tomu hodně nemá pro nás žádného významu. EN. 792. slouží mimo text jemu zde podložený a se slovy při EN. 750. totožný: Žalo děvče, žalo trávu, dle Erbena ještě třem písním epickým: Heřman a Dornička (Po neděli za svítání. . .), Sestra tra vička (Stojí hruška v šírém poli ... Kdo tu trávu žíti bude, zlatý prsten nosit bude. Žala ji tam moje milá, prstenu přec nenosila; varianty písně té začínají: Pásla Juda, pásla páva a Žalaholka, žala trávu) a Otrávená milá (Tam nahoře pod lipami...). Varianty první a druhé z nich zpívají se, jak shora již bylo uvedeno, na třířádkové nápěvy této skupiny (EN. 716. a EN. 676.). Slova písně EN. 667.: Trávo, trávo, trávo zelená s žetím trávy spojují myšlénku na smrt; druhý pak u Erbena text téhož nápěvu není než rozvedením druhé sloky její. Píseň p. AI. Jakubcem v Libunci zapsaná začíná vlastně všeobecným úvodem: Svět se točí jako kolo, miluj holka, máš-li koho, a teprve druhá sloka má slova zde podložená: Dyž má milá husy pásla, pěkný bílý šátek našla; v dalším postupu jejím pak Pepíček, jenž na jetelince pase koně, chce jí pomáhati atd. K melodii EN. 86. zpívají se dle Erbena dva texty; jeden, zde podložený, Což ten panský mostek, vychází z motivu známého: na něm je tra vička, ne-seká se a (jako píseň EN. 603.) jedná o vyšívané košiličce, druhý však, čí pak je to líha nevoraná, hlásí se k příbuzenstvu písně EN. 91. nejen tím, že z orání vychází a v pokračování svém praví: že se mně na poli pluh polámal, nýbrž i jako píseň vojenská obvyklého tenoru, vsednu na koníčka, budu husar. Tento poslední text zpívá se ostatně i k nápěvu EN. 654., jehož obecně známá a podnes mezi vojáky oblíbená druhá slova: Ten Chlumecký zámek je za lesem možno pokládati přímo za typický příklad vojenské písně. Jako k těmto dvěma nápěvům těsně