Který z obou těchto nápěvů by měl nárok na historickou prioritu, nesnadno je říci. Moravská melodie bez odporu je známým oněm písním z XV. století bližší, a měkký rod nápěvu českého sám o sobě by ještě dostatečným protidůkazem nebyl; ale s druhé strany zase není vyloučena možnost, že české podání zachovalo nám celou píseň ve znění původním, kdežto v moravském užito bylo k textu této písně nápěvu jiného příbuzného, ač o sobě snad staršího, melodiím Pěkná Káča a Osiřelo dítě bližšího. —

Při pětiřádkových nápěvech vlastní naší skupiny konečně ta nit vztahů textových, které jsme se dosud s tak značným prospěchem držeti mohli, počíná se ztráceti. Je to přirozené; čím šíře a čím výše se větve stromu rozkládají, tím více vzdalují se od kmene a od kořene. Eozvoj hudebních útvarů může dle formálních požadavků doby dále pokračovati, i když básnický motiv, došed během několika století veliké bohatosti a rozmanitosti variantů všech směrů a odstínů, počíná ustupovati jiným, novějším motivům v tom smyslu, že staré písně sice se udržují i se starými texty, avšak pro novější, vyvinutější melodické varianty jejich sahá se přece již raději k novějším myšlénkám poetickým. Vybral jsem ku znázornění postupu od čtyř řádků k pěti následujících sedm nápěvů, jež mají nejvíce styků s třemi posledními nápěvy čtyřřádkovými. Dva z nich jsou v moll a v taktu dvoučtvrťovém (a právě ty písni Ze země jsem na zem přišel stojí nejblíže), ostatní pak v dur a v taktu tříčtvrťovém. Připomínám však, že melodie písně Až j á pojedu pře s ten les, která v Ritters-berliově sbírce je v dur, u Erbena (EN. 41.) nalézá se v moll, ač jinak beze vší změny, a že totožný skoro variant nápěvu R. 47. u Erbena má text Já jsem holka mladá (EN. 154.).

Rozšíření melodie na pět řádků vysvětlíme si asi nejlépe tím, že druhá řádka zvolněním závěru svého stala se rhythmicky totožná s řádkou první (melodicky arci zpravidla do vyšší tercie se posunuje), následkem čehož nepřimyká se již jako při oněch čtyřřádkových k řádce třetí, nepatří tedy k střední části nápěvu, nýbrž s onou řádkou první tvoří dohromady první část nápěvu (dvakrát po třech anebo po čtyřech taktech), tak že střední část jeho, ač nemá-li pozbýti vší souměrnosti, musí dostati náhradu: skládá se pak opět ze dvou