Co do textů jest především zajímavé to, že veškerým těmto pětiřádkovým nápěvům odpovídají i pětiveršové sloky, tak že netřeba verše opakovati, aby na nápěv vystačily, jako při čtyrřáikových, jež mají texty dvouveršové (nebo, jako EN. 493. a EN. 667., tříveršové). I v tom shledávám důkaz, že texty těchto nápěvů pětiřádkových náleží (ovšem jen formálně) mnohem pozdějšímu stupni rozvoje, než texty oněch nápěvů čtyřřádkových, nebo jinými slovy: že vzrůst hudebních útvarů až do posledních písní zde uvedených jeví se nám v nepřetržité souvislosti, kdežto páska mezi texty písní čtyřřádkových a pětiřádkových je již velmi značně uvolněna. Přibereme li. k pětiřádkovým nápěvům shora otištěným ještě některé hudebné s nimi více méně příbuzné: EN. 88. (časně ráno za svítání), EN. 291. (Kdy ž j sem šel d o P rahy), EN. 521. (Počk ej, Bran de b ur k u), EN. 626. (Široký hluboký ty Vltavsky tůně) a konečně dodatkem ještě čtyřřádkový: EN". 644. (Ta Strahovská brána), shledáme ovšem, že neschází styk s básnickými motivy tří- a čtyřřádkových písní nadobro. Želí trávy ustupuje sice skoro nadobro (určitfji hlásí se toliko na začátku písně EN. 88.), a jen některé vedlejší, podružné motivy písní o žnečco třeba v docela zevnějších narážkách se vyskytují (na př. EN. 154.=E. 47. Vyl e t ěl a č e j k a, EN. 240.: K d e s, h o 1 u b i č k o, 1 í t a 1 a, EN. 291.: Vyletěl slavíček, EN. 776.: Letěla tady labutě — sr. s začátkem EN. 750.: Vyletěla holubička), jeden text (k EN. 695) začíná: Kačka plave po rybníce, jednou nalézáme dokoncei oslovení hvězdičky (EN 154. s textem: Ty, hvězdičko, tmavá) a jednou naříká si děvče (EN. 7 7G se slovy Letěla tady labutě), že ji toužení po milém přivede na máry, do hrobu; ale za to zpívaií se asi na polovici těchto pětiřádkových nápěvů písně vojenské. Z těchto pak EN. 41. (sr. B, 190.), ovšem dle znění Erbenových textů (EP. 450.), ne dle jeho sbírky nápěvů, vypravuje o poslední jízdě odvedeného k milé, EN. 644 pak se slovy: Ta Strahovská brána předvádí nám pro nešťastnou lásku odvedeného,