Moravská přísloví a pořekadla.

Nejsme všeci obutí (okřikuje se, kdo u přítomnosti dětí mluví věci neslušné). — Co kraj, inši obyčaj; co dědina, inša ma-nira; co chalupa, inša nauka. Každá čaja svého obyčaja. — Kdo nčma svých oči všude, toho okradaju l'uďe. Mám oči včerajší (nespal jsem). — Dobře-li činiš, odplaty něhťedaj. —- Kdo se opaťit na kaši, dmuchně i na syrovátku. -— Opařena kočka se i žimnej vody boji. — Mnoho opicháčů, málo krup. — Voplátka chodí plačky dom (půjčováním se věc poškodí). — Každý oře, jak može, a vláčí, jak mu stačí. — Osud: Kdo se narodil pod lavkum, něch se neraduje, že vyťeze na ňu. Narodil-li se kdo na trojníkové planetě, jak živ ke groši nepřijde. Bohatému přivře, chudému vykypí. Dyž je šití, néni nití; dyž sú niti, néni šití. — Davaš rozsochate otázky a žadaš kul'ate odpovědi. — Jaký oheň, taky dym; jaký otec, taky syn. — Dyž se ovse rodí, vinohradníci bosi chodí.

Už se mu paťička ohladila (už navykl žebrotě). — Pálí ho sádlo (neposeda). — Pal' to haluz (= vem to voda). — Dyž chce pan, siuba muší. Potedňo děla pan (pun), večer přijde sam (sum). Služ panovi věrně, dostaneš se k volom. Vel'ke panstvo, malý dvůr.

— Pas na svojim (hleď si svého). — Pjatoma platiť (utéci). — Kdo se v pátek roznemože, tomu žádný nepomože. — I dobry pes uhryze (ukousne), jak mu pokoj něda. Pes nevěří, až přebřede. Něgaraj (ne-šfourej) suku (fenu), něbudě hluku. Něgaraj psička, nébudě boťička. Kázal pan psovi a pes ocasovi; pes se 1'ebnul, a ocas se nehnul. — Pyl'ny misek dobry přítel', ale zly rádce — Častá pírka, hotová dírka, — Koza pila, koza drž. Kdo 1'eje, ten neděje (kdo pije, nejí). Pij, až ti za uchem praskne (pobízí se, komu se zavdává). — Plete Voboru s Blanskem (páté přes deváté). — Na pťetky něni kl'etky (klece). — Mlať pťevu jak miať, zostaně pťevum. — Vyšla baba na klásky po sv. Martině (post festům). — Jeslí nepodleze, nepřeskočí.

— To je za pohíavek (laciné). — Daj mi pokoj, já ti dám dva. — Pomsta nečeká padesáti roků. — Kdo chce kdysi porúčat, mosí sa napřeď naučit posíúchat. — Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Už je pozdě, milý drozde! — Čím dále pověsť letí, tým více přibývá smetí. — Kdo se do práce strojí, ten se jí bojí. Jak k misi, tak k práci. Prácu pro zutřek dělaj dnes, zel'e pro dněskaj zutra zjež. Zpivaj co umis, rob co možeš. Komu se nel'eni, tomu se zeťení. Kdo chce co zyskať, muái moc vystať. Kdo chce čeho dojiť, musi za tym