Stavení lidového, českého a slovanského vůbec, všímáno si výtvarnými umělci a ethnografy našimi již několik let velmi pilně; leč k ozdobám a hlavnš k nápisům na lomenicích první přihlédl prof. Alois Jirásek ve svém důležitém článku „České chalupy a stará stavení městská" (Květy 1887), zevrubně pak spisovatel JUC. K. V. A d á m e k ve svých dvou zajímavých pojednáních o české chalupě a selském statku (časopis Olomúckého musea 1890 a Český Lid 1892). Srv. též článek téhož spisovatele v Č. Lidu V. 351 „Záklopy — křestními listy našich staveb lidových". Ozdoby lomenic, okřídlí a „kalabřince" stavení pojizerských názorně slovem i obrazem vypodobil malíř Jan Prousek. (Viz jeho knihu „Dřevěné stavby starobyle roubené a lidový nábytek v severovýchodních Čechách11, v Praze, 1895.) V pěkné publikaci vylíčil rovněž slovem i kresbou „Lomenice chalup na Ohrudimsku", v Chrudimi 189i A. Šolta. Nám jedná se o to, pokud dovolí místo, vypsati ozdoby a nápisy lomenic v okresu litomyšlském; uvážou-li se v ostatních okresích a krajinách Čech, pokud jsou v nich rázovitá stavení, jiní pracovníci ve sbírání téže látky, jsme jisti, že tím povstane malebný a zajímavý. obraz lidového způsobu ozdobování příbytku.

Doba před dvaceti, třiceti lety byla by poskytla sběrateli ovšem žeň daleko hojnější; nyní jest mnohé vlhkem rozmazáno, jiné nemo-, torně opraveno, nápisy nečitelný, a lomenice nejstarších stavení, které asi byly nejrázovitější a nejzajímavější, zmizely docela. Datum nejvyšší, jež podařilo se nám nalézti, jest z druhého desetiletí století osmnáctého: roky 1718, 1715 — ovšem stáří dosti ctihodné! Útěchou jest nám, že mysl lidová zůstává si stále stejná, že zvláště do r. 1848 a v krajině této vysoce konservativní jen málo byla dotknuta vlivy vnějšími, a že tudíž památky i z druhé poloviny věku XVIII. a z prvních roků století našeho mají svoji určitou cenu.

Jest s dostatek známo, že dřevěné stavení na Litomyšlsku jest velmi rázovité. ') Baráky „na Betlémě" v Litomyšli (vyobr. str. 522) zařadil prof. Koula ve sbírku svých slovanských chaloupek (Světozor 1885 č. 49.), a jsou tato stavení se svojí „kuklou" a bohatě článkovanou lomenicí velice podobny „slovenské chaloupce" téhož umělce (Světozor 1883 č. 36.). Vyskytují se pak stavení s kuklou (jinde kabřinec zvanou) s lomenicí zdělanou z prken a lišt, s opornými sloupky a makovicí neb korouhvičkou na okresu našem dosud hojně; v samé Litomyšli jest jich na Horním a Dolním Zaháji, na Betlémě, na Lánech, na Kacimberku, Bělidlech, Záhradi a na Osecké ulici celá řada, ve vesnicích bližších a vzdálenějších pak lze nalézti kuklu zdobenou a nápisem opatřenou vedle kukly, lomenice nejrozmanitějšího sestavení, a tam, kde obnoveny po požáru statky bohaté, zachovány studiu alespoň menší chalupy a chudičké baráky. Ba právě