nejskromnější stavení poskytují pro poznání stavitelských ozdob lidových nejvíce látky.

Necbtějíce se pouštěti do popisu celého stavení litomyšlského, dotkneme se jen toho, co pro náš účel je potřebno. Litomyšlská staveni, zvláště starší, jak známo, často nejsou obrácena průčelím do předu; na rozdíl od jiných selských staveb podepřena jsou zvláštními oporami na způsob sloupků. Štít nevybíhá nikde do úplného troj-hrauu, nýbrž průčelí nad okny jest opatřeno ještě zvláštní střechou, která jsouc náhle seříznuta, činí známou kuklu; při staveních novějších bývá střecha seříznuta o široké hraně, pod ní pak na místě prkna při kukle polokruhovitého, jest prkno obdélné.

Na otázky naše, jakže zvláště říkají pomalovanému a popsanému prknu okrouhlému, prkennému štítu a přečnívajícím okrajům střechy, odpovídali nám v samé Litomyšli: „My tomu všemu říkáme lomenice". Jedna obstarožná ženština na Zaháji sdělovala, že „se těm prknům snad říká ,poklopy'". V Suché nazývali prkno-zá-klopu „supem"; ve Vlčkově jmenovali kuklu „supem", prkno malované pak „podšupem". Ve Střenici mají pro kulatou kuklu zajímavý název „obálka" neb „vobálka"; stříšce seříznuté o prknu obdélném však taktéž říkají „šup".

Takových kukel mívá některé stavení dvé, do předu a do zadu (Lány č. 59) nebo v pravo a v levo (Němčice č. 64) neb obě do předu (Dolní Oujezd č. 300); č. 21 v Pohodlí (Fridrichově) má dokonce tři kukly. Často na obou kuklách bývají ozdoby a nápisy, na jedné třeba letopočet a jméno majetníka, na druhé nápis zbožný, mravoučný neb žertovný. Nad kuklou vztyčeno jest „vrzátko" či korouhvička anebo makovice; někdy jest vrzátko plechové do makovice dřevěné vsazeno. Pod kuklou, anebo není-li jí, pod příčním prknem, sestupuje vlastní štít nebo lomenice; jest buď jednobarevná, stářím shnědlá, aneb jsou prkna zabarvena bíle, lišty mezi nimi černé, zřídka červené*

Sestavení lomenic jest rozličné; některá sestupuje v celku od kukly až po vlastní zděnou nebo trámovou stěnu. Taková bývá buď jednoduchá o prknech kolmo, jinde zase šikmo seřaděných s lištami, nebo je střed z prken a lišt kolmých, obě strany z prken a lišt šikmých (Osik č. 141). Je-li lomenice rozdělena ve dví příčnými lištami, tož jest část hořejší sestrojena z prken šikmo nebo paprskovitě do úhlu seřaděných; část dolejší má prkna nahoře pěkně zaobloučená, ve středu kolmo, se stran šikmě sestavená (Němčice č. 29, Dolní Zaháj č. 4). Vesnice kulem Litomyšle i její předměstí honosí se několika pěkně a důmyslně sestrojenými lomenicemi.

V lomenici jsou okénka buď zasklená, buď pouhé vyřezávané otvory. Okénka ta bývají i v hořejší, obyčejně však v dolejší části a poskytují světlo půdě, „stropu", ve větších staveních špejcharu nebo sýpce. Okénka jsou rozmanitých forem: kruhovitá, čtyřhranná, ve