formě obdélného oblouku, i-ůžice čtyřlisté, růžice o čtyřech kulatých a čtyřech špičatých listech, srdéčkovitá (v této krajině zřídka kdy) atd.

S obou stratí lomenice dřevěné přečnívají, počínajíc od kukly, t. zv. okřídlí, jež jsou skorém vždy pomalována, někdy i zdobně vyřezávána. Na mlýnech vystupují okřídlí obyčejně řezaná až k vrcholku střechy do ostrého úhlu; zde kukly není, její místo nahrazuje kolo, dle něhož již z daleka lze účel stavení poznati.

Prkno, jímž pobit spodek kukly (vobálky) a které na Hlinecku zváno jest „záklopa", prkno příčné pod kuklou, okřídlí a prkna mezi lištami lomenice opatřena bývají ozdobami a nápisy; k nim poutá se nejbedlivější pozorování naše. Leč i makovice a korouhvičky nejsou bez významu.

„Záklopa", „šup" či „podšup" na Litomyšlsku a nejbližší jí části lomenice poskytují nám kromě pohledu v mysl lidovou i poučení historická, místopisiiá. Býváť na záklopě nebo prknu příčném jméno majet-níka stavení, tedy „nakladatele" stavby, rok vystavění, ba v některých osadách i jména mistrů tesařských, kteří krov a lomenici „vyzdvihli".

Sama jména majetníků těch kterých chalup poskytují studium dosti zajímavé; lze poznati, které rodiny v městě nebo na vesnici jsou starousedlé, které z místa nadobro zmizely, vystěhovavše se nebo vymřevše. V některé vsi nalézáme jména osadníku, kteří do města se přistěhovali, tam hojného jmění nabyli a jichž potomci stali se předními občany nového bydliště. Na čísle 58 na Kacimberku v Litomyšli psáno: „Tento krov jest vyzdvižen za Jana Pustím jeho »kladem leta paš 1792"; na Bělidlech pak vidíme na záklopě: „Leta Páně 1783 nákladem France Reimana". V Pohodlí č. 49 na pěkuě zdobené záklopě psáno: „n. Gŕana Fŕidra (Flídra) 1830." O rodině Pustinu v Litomyšli již neslyšeti; Beimanů plny jsou okolní vesnice, zvláště Budislav, Mladočov, leč mezi měšíany litomyšlskými se nevyskytují. Za to Flídrů zámožných mají nejen Lubný, De3ná, Pohodlí, ale i Litomyšl v posledních desetiletích. Jména starých mistrů stavitelů, již na záklopách i sebe poznamenali, jsouce pilné sebrána, činila by pěknou památku řemesel toho kterého okresu.

Roky zaznamenané na lomenících poslouží též za dobrou pomůcku při poznávání osad; někde ovšem jest vesnice dle určitých dat historických starší než kterýkoli rok na záklopě, avšak u osad mladších jest tomu jinak. O malinké osadě „Lazaret" as 8 čísel čítající a nad Osickým údolím čnějící, jde pověst, že dostala jméno od nemocnice zde za francouzských válek zbudované; při prohlídce kukel daty opatřených shledali jsme, že jsou to roky druhého a třetího desetiletí tohoto století: 1824, 1818, 18 26. Bylo by tudíž lze této pověsti uvěřiti.

Obloukovité prkno pod kuklou ze všech částí lomenice nejčastěji bývá pomalováno nebo popsáno. Provedena jest jeho ozdoba způsobem nejrůznějším. Uprostřed bývá věnec, rámeček nebo kruh s monogramem